Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele M. Ch., proti rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně č. j. 25 Nt 2537/2024-107, za účasti Okresního soudu v Jičíně, jako účastníka řízení, a Okresního státního zastupitelství v Jičíně, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 17. 7. 2025 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Okresního soudu v Jičíně (označeného pouze číslem jednacím) a blíže nespecifikovanému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (s tvrzením, že bližší údaje nezná, neboť mu bylo odcizeno).
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.
3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami, neboť stěžovatel není zastoupen advokátem, chybí v něm předepsaná ústavně právní argumentace a není k němu přiložena předepsaná příloha.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se opakovaně obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti. Stěžovatel tedy zná formální a obsahové požadavky kladené na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu, včetně toho, že musí být zastoupen advokátem již při jejím podání.
5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.
6. Ústavní soud se z výše uvedených důvodů - obdobně jako ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 2909/22 , sp. zn. III. ÚS 3604/22 , sp. zn. III. ÚS 3190/24 a dalších (srov. rozhodnutí v těchto věcech, která jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) - uchýlil k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. července 2025
Josef Fiala v. r. soudce zpravodaj