Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. června 2006 ve věci navrhovatelky A. G., o návrhu ze dne 18. dubna 2005, takto: Návrh se odmítá.
Dne 19. dubna 2006 obdržel Ústavní soud podání, jímž se navrhovatelka s poukazem na blíže popsané výhrady domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2006 sp. zn. 5 Azs 312/2005.
Ústavní soud vyzval navrhovatelku k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, § 72 odst. 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad v určené lhůtě [§ 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona], když tuto stanovil do 15 dnů od doručení výzvy. Tato byla dle provozovatele poštovních služeb pro nezastižení adresáta uložena dne 30. května 2006 s tím, že adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl.
Jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je povinen Ústavní soud při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
Pro nastalou fikci doručení (§ 63 zák. č. 182/1993 Sb. ve spojení s § 50c odst. 4 o. s. ř.) a v návaznosti na ni marné uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 27. června 2006