Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 30. července 2013 ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky Pražské plynárenské, a. s. se sídlem Praha I, Národní 37, zastoupené Mgr. Petrem Kuchařem, advokátem se sídlem na Pankráci 30a/404, Praha 4, proti výrokům II. usnesení Exekutorského úřadu pro Prahu 6 č. j. 025 Ex 12228/08-13, 025 Ex 7260/07-30, 025 Ex 6324/07-11, 025 Ex 8348/06-33, 025 Ex 637/06-27, Ex 95/04-12, 025 Ex 8933/06-15, Ex 86/04-12, Ex 7126/03-17, 025 Ex 699/06-16, Ex 740/04-18, 025 Ex 9002/06-29, 025 Ex 6270/09-8, Ex 947/03-18, 025 Ex 3689/08-20, 025 Ex 540/06-36, 025 Ex 4823/10-10, Ex 388/03-20, 025 Ex 4193/06-16, 025 Ex 3230/07-11, 025 Ex 5980/08-12, Ex 3277/03-26, 025 Ex 6006/08-9, 025 Ex 5549/05-27, 025 Ex 4605/09-9, 025 Ex 3433/05-45, 025 Ex 5551/05-8, 025 Ex 4363/07-20, 025 Ex 4588/06-16, 025 Ex 6157/08-13, 025 Ex 5965/08-24, Ex 3911/03-44, 025 Ex 4037/05-20, Ex 1888/03-13, 025 Ex 3660/09-14, Ex 3066/03-26, Ex 1595/04-28, 025 Ex 10978/07-15, 025 Ex 2732/05-28, 025 Ex 2653/06-21, 025 Ex 14340/08-11, 025 Ex 6926/09-20, 025 Ex 20322/08-16, 025 Ex 1494/06-11, 025 Ex 5540/05-27, 025 Ex 2546/06-10, 025 Ex 1243/07-20, 025 Ex 2711/05-17, 025 Ex 19611/08-9, 025 Ex 592/08-9, 025 Ex 3229/07-19, 025 Ex 108/09-12, 025 Ex 1310/10-18, Ex 1617/03-28, Ex 1747/03-37, 025 Ex 128/10-15, 025 Ex 1482/06-40, 025 Ex 18584/09-16, Ex 1055/04-24, Ex 1330/04-16, 025 Ex 19464/09-12, 025 Ex 1560/08-9, 025 Ex 2567/06-13, 025 Ex 2438/05-9, Ex 1551/04-32, Ex 1525/03-28, 025 Ex 10332/06-35, 025 Ex 6170/06-39, 025 Ex 11039/07-11, 025 Ex 14985/10-15, 025 Ex 1902/08-24, 025 Ex 11048/07-8, Ex 1618/03-26, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Podle platné právní úpravy, tj. ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.
Stěžovatelka napadá shora uvedená usnesení soudního exekutora, která mj. obsahují poučení, že je proti nim možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Praze. Ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje, včetně mimořádného opravného prostředku, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Stěžovatelka uvádí, že si je vědoma poučení o možnosti podat odvolání, ale zřejmě ho nepodala z důvodů uvedených v bodě II. 3 ústavní stížnosti. Domnívá se, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a patrně i z těchto důvodů nepovažuje za nutné podávat opravný prostředek. K bližšímu odůvodnění, v čem v daném případě došlo k naplnění citovaného ustanovení stěžovatelka, odkazuje "viz blíže ad III." V této části ústavní stížnosti však stěžovatelka žádnou podrobnější argumentaci neuvádí, lze se jen dohadovat, zda nemá na mysli větu: "Lze se domnívat, že obdobným způsobem postupuje Exekutorský úřad pro Prahu 6 též vůči ostatním oprávněným".
Ústavní soud připomíná, že zvláště po poslední novele zákona o Ústavním soudu, provedené zákonem č. 404/2012 Sb. se v novém znění ustanovení § 75 odst. 1 zvýraznila role ústavní stížnosti jako ultima ratio. Má tak jít o poslední, hraniční (vnitrostátní) prostředek k ochraně ústavně zaručených práv, neboť tato práva jsou v souladu s čl. 4 Ústavy pod ochranou soudní moci. Tedy nejen pod ochranou Ústavního soudu, ale i soudů ve věcech civilních, trestních a správních.
Protože stěžovatelka odvolání nepodala, nevyčerpala tak zákonem jí poskytnutý procesní prostředek k ochraně práv, a proto soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný. Důvod k postupu podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj neshledal, neboť stěžovatelka žádné přesvědčivé argumenty nepředložila.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. července 2013
JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj