Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 3. června 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele Ing. M. J., zastoupeného JUDr. Janem Žižlavským, advokátem se sídlem v Brně, Dvořákova 13, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Krajského soudu v Brně ze dne 24. 10. 2007 č. j. 16 Co 215/2006-145 a Okresního soudu Brno-venkov ze dne 29. 4. 2005 č. j. 14 C 548/2001-104, takto: Návrh se odmítá.
Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše označených rozhodnutí, přičemž u rozsudku Okresního soudu Brno-venkov navrhoval zrušení výroku I., III. a IV., odůvodnil ústavní stížnost tím, že se jimi cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 90 a 95 Ústavy České republiky. Poukázal na průběh řízení a na provedené dokazování s tím, že soudy ve své povinnosti vyplývající z § 132 občanského soudního řádu neobstály, když se nezabývaly jeho námitkami a zjištěnými skutečnostmi či se s nimi vypořádaly nedostatečným způsobem. Za těchto pochybení jej pak soud zavázal k úhradě částky 4.455,50 Kč s příslušenstvím včetně nákladů řízení žalobci, a to na základě nájemní smlouvy k části zemědělské usedlosti, přičemž šlo mj. o smlouvy na užívání pozemků bez vyznačených hranic uprostřed lánů, což je činilo k užívání nezpůsobilými.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších přepisů].
Z obsahu spisu Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. 14 C 548/2001 a stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Brně přezkoumal v odvolacím řízení rozsudek soudu I. stupně a tento opodstatněně jako věcně správný v napadených výrocích potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi odvolacími námitkami stěžovatele a vyložil, pro které skutečnosti nelze akceptovat jeho výhrady ke smlouvě, tj. tvrzení, že šlo o smlouvu neurčitou a nesrozumitelnou, s nemožností jejího plnění a tedy neplatnou. Na uvedené odůvodnění lze proto v dalším odkázat. Na základě obsahu spisu i soudních rozhodnutí nutno dodat, že v postupu soudů při hodnocení důkazů nebylo zjištěno stěžovatelem tvrzené porušení zásad, vyplývajících z § 132 občanského soudního řádu. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. června 2008
Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu