Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. B., zastoupeného Ing. B. D., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. 6 To 11/98, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 46 T 27/96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Dne 30. 4. 1999 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, doplněná podáním ze dne 25. 5. 1999, kterou se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 6. 1998, sp. zn. 6 To 11/98, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 46 T 27/96, kterým byl uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 tr. zákona. Stěžovatel je toho názoru, že uvedenými rozhodnutími bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv zakotvených v čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatel současně požádal Ústavní soud o zachování lhůty k podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud poté, co se seznámil s podklady pro rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je evidentně podána po lhůtě stanovené pro její podání. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, v daném případě dnem 30. 6. 1998, kdy napadené usnesení bylo stěžovateli doručeno.
Skutečnost, že lhůta pro podání ústavní stížnosti již uplynula, byla stěžovateli v době podání ústavní stížnosti známa, a z toho důvodu požádal Ústavní soud o "zachování lhůty" k podání ústavní stížnosti. Tomuto požadavku Ústavní soud nemohl vyhovět, neboť 60 denní lhůta obsažená v ust. § 72 odst. 2 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl. 88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky). S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 14. 6. 1999
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj