Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Vladimíra Sládečka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Tomáše Lichovníka, ve věci stěžovatelky MOSS logistics s. r. o., Bratislavská 1159/21, Hustopeče, právně zastoupené advokátem JUDr. Daliborem Grůzou Ph.D., Svat. Čecha 247/5, Hustopeče, doručovací adresa Bratislavská 16, Hustopeče, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 4. 2014 sp. zn. 27 Co 72/2013 a návrhu na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Se závěry krajského soudu stěžovatelka zásadně nesouhlasí a v ústavní stížnosti vede polemiku o tom, kdy byly vedlejší účastnici řízení doručeny sporné faktury a zda se vedlejší účastnice dostala při platbě do prodlení či nikoliv. Dále stěžovatelka namítá, že jí nebyly náklady odvolacího řízení přiznány ani poměrně.
V předmětném případě považuje Ústavní soud za podstatnou především tu skutečnost, že mezi stěžovatelkou a vedlejší účastnicí není sporu o tom, že došlo k úhradě dlužné částky. Jejich spor se tak ve své podstatě omezuje toliko na úhradu nákladů řízení, které však dosahují bagatelní částky.
K problematice nákladů řízení Ústavní soud připomíná, že se k nim ve své judikatuře staví rezervovaně a podrobuje ji omezenému ústavněprávnímu přezkumu, ačkoli může mít citelné dopady do majetkové sféry účastníků řízení. Z hlediska kritérií spravedlivého procesu nelze klást rovnítko mezi řízení vedoucí k rozhodnutí ve věci samé a rozhodování o nákladech řízení, neboť spor o náklady řízení zpravidla nedosahuje intenzity opodstatňující výrok Ústavního soudu o porušení ústavně zaručených práv stěžovatele.
Na druhé straně je však třeba mít na zřeteli, že rozhodování o nákladech řízení je integrální součástí celého soudního procesu, kdy výrok o nákladech řízení musí korespondovat s výsledkem řízení ve věci samé s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu. Otázka náhrady nákladů řízení tak může nabýt ústavněprávní dimenzi v případě extrémního vykročení z pravidel upravujících toto řízení, což nastává např. v důsledku interpretace a aplikace příslušných ustanovení zákona, v nichž by byl obsažen prvek svévole.
Nic takového však ve stěžovatelově věci zjištěno nebylo.
Ústavní soud již v minulosti konstatoval, že v případě bagatelních částek je evidentní, že nad právem na přístup k soudu převažuje zájem na vytvoření systému, který soudům umožňuje efektivně a v přiměřené době poskytovat ochranu těm právům, jejichž porušení znamená i zásah do základních práv účastníka řízení a kde hrozí relativně větší újma na právech účastníků řízení, než je tomu v případě stěžovatele brojícího proti rozsudku vydanému v bagatelní věci. Jinak řečeno, řízení o ústavní stížnosti v případech, kde se jedná o bagatelní částky, by bezúčelně vytěžovalo kapacity Ústavního soudu na úkor řízení, v nichž skutečně hrozí zásadní porušení základních práv a svobod.
Bagatelní částky totiž - často jen pro svou výši - nejsou schopny současně představovat porušení základních práv a svobod, přičemž částka 10.000,- Kč není absolutní mezní hranicí pro posouzení oprávněnosti stěžovatele k podání ústavní stížnosti, tu je třeba vždy individuálně posuzovat v kontextu výše uvedené intenzity zásahu do základních práv stěžovatele.
Vzhledem k tomu, že se ve věci jedná o bagatelní částku, nebylo též vyhověno návrhu stěžovatelky na odklad vykonatelnosti, neboť exekuovanou částkou nelze, jak výše předestřeno, zasáhnout do jejích základních práv a svobod.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatelky, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 23. září 2014
Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu