Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Petra Bartheldiho, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. května 2018 č. j. 11 Co 140//2018-61, takto: Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
S výše uvedeným závěrem se ve svém potvrzujícím usnesení ztotožnil i odvolací soud.
Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření k odstranění vad podání, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle ustanovení § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vůči stěžovateli vyvozeny nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti.
V nyní projednávané věci však Ústavní soud konstatuje, že se navrhovatel obrací na Ústavní soud opakovaně, přičemž byl již mnohokrát vyzýván k odstranění vad svých návrhů a byl též poučen o nezbytnosti právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, pokud vady podání nebudou odstraněny (jen v poslední době byl navrhovatel takto poučen např. ve věcech vedených pod sp. zn. I. ÚS 1778/16 ,
II. ÚS 1779/16 ,
II. ÚS 1616/16 ,
I. ÚS 879/16 ,
II. ÚS 293/16 ,
III. ÚS 3876/16 ,
III. ÚS 3759/15 a
II. ÚS 1941/17 ). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že navrhovatel byl již řádně seznámen s požadavky kladenými zákonem o Ústavním soudu na návrh na zahájení řízení, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti.
Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému navrhovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Ústavní soud proto v předmětné věci shledal důvody pro aplikaci ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. července 2018
Jan Musil v. r. soudce zpravodaj