Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Inženýring dopravních staveb a. s., sídlem Branická 514/140, Praha 4 - Braník, zastoupené Mgr. Vítem Plichtou, advokátem, sídlem Strossmayerovo náměstí 977/2, Praha 7 - Holešovice, proti postupu Ministerstva spravedlnosti spočívajícím v nečinnosti při výkonu správního dozoru nad znalci a znaleckým ústavem, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti požaduje, aby Ústavní soud zasáhl proti nečinnosti Ministerstva spravedlnosti. Ministerstvo prý neplní veřejné úkoly v úseku znalectví, nechce zakročit proti znaleckému ústavu a znalcům, kteří podle stěžovatelky hrubě pochybili při vypracování znaleckého posudku.
2. Ústavní soud se však ústavní stížností nemůže věcně zabývat. Brání mu v tom subsidiarita ústavní stížnosti. Nestačí totiž jen formálně vyčerpat všechny dostupné opravné prostředky, které stěžovatelům právní předpis přiznává (tzv. formální stránka). Věc musí být pro orgány veřejné moci definitivně uzavřena (tzv. materiální stránka). Až v tomto okamžiku může Ústavní soud "vstoupit do hry" a případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod [stanovisko pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (č. 57/2023 Sb.), body 23 až 25].
3. Ústavní soud nemůže zasahovat do řízení, které stále probíhá. Ústavní soud nemůže rozhodnout dříve, než tak učiní ten či onen orgán veřejné moci. Probíhá-li tedy souběžně s řízením o ústavní stížnosti jiné řízení k ochraně práv stěžovatele, Ústavní soud se musí zdržet posouzení ústavní stížnosti.
4. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvedla, že v této věci také podala tzv. zásahovou žalobu podle § 82 a násl. soudního řádu správního. Ústavní soud si potvrdil, že tomu tak skutečně je. Městský soud v Praze nyní vede soudní řízení pod sp. zn. 10 A 81/2024. Již proto se Ústavní soud nemůže k nynější věci vyjádřit. Obdobnou situaci nedávno řešil v usnesení ze dne 27. 3. 2024 sp. zn. Pl. ÚS 3/24 , Kodym. Také v této věci byla společně s ústavní stížností podána správní žaloba. Ústavní soud potvrdil, že pokud se stěžovatel obrátí na dva soudy, rozhoduje na pomyslné "štafetě soudní ochrany" jako první správní soud (srov. blíže body 16 až 19 usnesení ve věci Kodym).
5. Na tomto závěru nic nemění ani pochybnosti stěžovatelky, zda zásahová žaloba představuje účinný prostředek ochrany jejích práv. Je pravda, že v případě jiné nečinnosti správního orgánu jsou podmínky aktivní žalobní legitimace k podání zásahové žaloby poměrně přísné (srov. stěžovatelkou cit. rozsudek rozšířeného senátu ze dne 26. 3. 2021, čj. 6 As 108/2019-39, č. 4178/2021 Sb. NSS, ŽAVES, body 81 až 88, dále též body 99 až 101). Tuto otázku však nyní Ústavní soud řešit nemůže.
6. Pro úplnost Ústavní soud připomíná, že tímto rozhodnutím stěžovatelce nezavírá dveře k ústavnímu přezkumu. Stěžovatelka se může obrátit na Ústavní soud poté, co správní soudy ve věci pravomocně rozhodnou, tj. rozhodnou s konečnou platností. Zákonná lhůta pro podání ústavní stížnosti bude zachována.
7. Nyní tedy probíhá řízení před městským soudem. Ať už věc skončí jakkoli, je tato ústavní stížnost vzhledem k zásadě subsidiarity nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 téhož zákona].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 6. září 2024
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj