Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatelky Kamily Roučkové, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 16. června 2025 č. j. 21 C 75/2025-96, spojené s návrhem na zrušení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníka řízení, a společenství vlastníků jednotek X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
1. Ústavní soud se ústavní stížností kvůli zásadě subsidiarity ústavní stížnosti nemůže věcně zabývat. Tato zásada má totiž dvě stránky - stránku formální a materiální. Nestačí jen formálně vyčerpat všechny dostupné procesní prostředky ochrany, které stěžovatelům zákon přiznává (tzv. formální stránka); věc musí být pro orgány veřejné moci též definitivně uzavřena (tzv. materiální stránka). Až tehdy může Ústavní soud případně zasáhnout na ochranu základních práv a svobod stěžovatelů [srov. stanovisko pléna ze dne 7. 3. 2023 sp. zn. Pl. ÚS-st. 58/23 (č. 57/2023 Sb.), body 23 až 25]. Ústavní soud v zásadě nemůže zasahovat do probíhajícího soudního řízení a rozhodnout dříve, než tak učiní obecný soud. Probíhá-li tedy souběžně s řízením o ústavní stížnosti jiné soudní řízení (třebas řízení o odvolání), musí se zdržet věcného posouzení ústavní stížnosti.
2. V nynější věci podala stěžovatelka dne 14. 7. 2025 odvolání, což Ústavní soud dne 9. 9. 2025 zjistil telefonickým dotazem na Obvodní soud pro Prahu 10. Nezávisle na tom, zda je odvolání objektivně přípustné či nikoli (srov. § 202 odst. 2 občanského soudního řádu), věc není pro obecné soudy definitivně uzavřena, neboť probíhá řízení o odvolání. Není proto splněn materiální požadavek zásady subsidiarity ústavní stížnosti a ústavní stížnost je tudíž nepřípustná (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu).
3. Ústavní soud tím stěžovatelce ale nezavírá dveře k budoucímu ústavnímu přezkumu. Stěžovatelka se může na Ústavní soud obrátit poté, co obecné soudy ve věci rozhodnou s konečnou platností. Zákonná lhůta pro podání ústavní stížnosti bude zachována.
4. Společně s ústavní stížností podala stěžovatelka návrh na zrušení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu. Podle § 74 zákona o Ústavním soudu má tento návrh akcesorickou povahu a sdílí osud ústavní stížnosti. Není-li ústavní stížnost věcně projednatelná, není projednatelný ani návrh na zrušení zákona [srov. usnesení ze dne 3. 10. 1995 sp. zn. III. ÚS 101/95
(U 22/4 SbNU 351)]. Nadto třeba dodat, že obvodní soud v napadeném rozsudku z logiky věci nemohl ustanovení o nepřípustnosti odvolání vůbec aplikovat.
5. Soudce zpravodaj proto ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítl pro nepřípustnost [§ 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu]. Stěžovatelku nevyzýval ani k předložení plné moci pro zastupování v řízení před Ústavním soudem, neboť by to bylo zjevně nadbytečné.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 10. září 2025
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj