Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o návrhu stěžovatelky obchodní korporace Generali Česká pojišťovna a.s., sídlem Spálená 75/16, Praha 1 - Nové Město, zastoupené JUDr. Robertem Němcem, LL.M., advokátem, sídlem Jáchymova 26/2, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2025 č. j. 29 Co 39/2025-275, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a MUDr. Vladimíra Trpišovského, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí; tvrdí, že Městský soud v Praze ("městský soud") porušil její základní práva zaručená především v čl. 11 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Městský soud ústavní stížností napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. 10. 2024 č. j. 38 C 102/2020-246, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 ("obvodní soud") zamítl stěžovatelčinu žalobu pro zmatečnost, jíž se domáhala, aby byl zrušen rozsudek městského soudu ze dne 30. 6. 2022 č. j. 29 Co 26/2022-162. Stěžovatelka v žalobě pro zmatečnost tvrdila, že původní rozsudek vydal nesprávně obsazený senát městského soudu.
3. Dříve než se Ústavní soud zabýval opodstatněností ústavní stížnosti, zkoumal, zda jsou k jejímu projednání dány podmínky stanovené zákonem o Ústavním soudu.
4. Stěžovatelka v návrhu uvádí, že proti napadenému usnesení městského soudu podala souběžně s ústavní stížností dovolání, a to v souladu s poučením městského soudu (byť podle ní není dovolání přípustné). Uvedenou informaci Ústavní soud ověřil telefonicky u obvodního soudu (viz úřední záznam, č. l. 10).
5. V souladu se zásadou subsidiarity řízení o ústavní stížnosti může ústavní stížnost směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tedy rozhodnutím o posledním procesním prostředku ochrany [viz usnesení ze dne 30. 3. 2006 sp. zn. IV. ÚS 125/06
(U 4/40 SbNU 781)]. Za situace, kdy stěžovatelka podala dovolání, kterým se Nejvyšší soud bude teprve zabývat, nemůže Ústavní soud zasahovat do neskončeného řízení. Ústavní soud tak nemůže meritorně projednat ústavní stížnost, byť by se výsledek řízení před Nejvyšším soudem mohl zdát zjevný (viz usnesení ze dne 25. 1. 2024 sp. zn. II. ÚS 2799/23 či usnesení ze dne 11. 1. 2024 sp. zn. IV. ÚS 3276/23 ). Přípustnost dovolání je totiž oprávněn zkoumat pouze Nejvyšší soud (§ 239 o. s. ř.). Ústavní stížnost je tedy v tuto chvíli předčasná.
6. Odmítnutí ústavní stížnosti nepoškozuje stěžovatelku na jejích právech. Případnou novou ústavní stížnost stěžovatelky proti napadenému usnesení městského soudu nelze odmítnout jako návrh opožděný, a to i tehdy, shledá-li Nejvyšší soud dovolání nepřípustným ze zákona. Deklaruje-li nyní Ústavní soud předčasnost ústavní stížnosti, nelze posléze uzavřít, že (případná) pozdější ústavní stížnost je pro změnu opožděná (srov. např. usnesení ze dne 17. 1. 2018 sp. zn. IV. ÚS 29/18 či usnesení ze dne 14. 11. 2023 sp. zn. I. ÚS 2707/23 ).
7. Na základě právě uvedeného Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost stěžovatelky je v nynější fázi řízení nepřípustná (předčasná); soudce zpravodaj proto ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. listopadu 2025
Josef Baxa v. r. soudce zpravodaj