Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. L. H. a 2. S. H., obou zastoupených Mgr. Janem Nedomou, advokátem, AK se sídlem Nový Malín 426, 788 03 Nový Malín, proti usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne 4. 11. 2008 č. j. 5 C 253/2006-149 a usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 26. 5. 2011 č. j. 12 Co 160/2009-234 takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dle názoru stěžovatelů odvolací soud pochybil, neboť změnil usnesení soudu prvního stupně a nařídil prodej zastavených nemovitostí, ačkoliv stěžovatelé tvrdili, že pohledávka vůči nim zanikla. Názor obecných soudů (podpořený právním názorem Nejvyššího soudu), podle něhož nemůže být taková námitka uplatněna v první fázi řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, nýbrž až ve fázi řízení vykonávacího, pokládají stěžovatelé za nesmyslný a protiústavní.
Zároveň stěžovatelé upozornili, že výklad odsouvající možnost podat námitku až do fáze vykonávacího řízení vede k absurdní situaci, v níž jsou osoby, které řádně splnily svůj závazek, nuceny hradit náklady nalézacího řízení.
Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů ani součástí soustavy ostatních orgánů veřejné moci, a proto do činnosti orgánů veřejné moci zasahuje toliko v případě, kdy náprava tvrzené protiústavnosti v rámci systému ostatních orgánů veřejné moci již není možná. Tato zásada je vyjádřena v ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
V projednávané věci však proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu mohli stěžovatelé brojit dovoláním, o čemž byli odvolacím soudem též řádně poučeni. Stěžovatelé této možnosti nevyužili, čímž však zároveň - ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu - nevyčerpali před podáním ústavní stížnosti prostředek, který jim zákon k ochraně jejich práva poskytoval. Ústavní stížnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci je tedy nepřípustná.
V rozsahu směřujícím proti usnesení soudu prvního stupně je pak ústavní stížnost zjevně neopodstatněná, neboť výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto zcela ve prospěch stěžovatelů a žádný zásah Ústavního soudu proti němu nemohl by tak jejich právní postavení učinit příznivějším.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl zčásti podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) a zčásti podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 23. dubna 2012
Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu