Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného v právní věci stěžovatele Ing. V. K., zastoupeného Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem Josefa Skupy 1639/21, Ostrava, adresa pro doručování Elektrárenská 125, Frýdlant nad Ostravicí, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 22 Af 83/2011-21 ze dne 11. 7. 2011, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítal, že vydáním napadeného rozhodnutí došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv plynoucích z čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť krajský soud nerespektoval nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 493/2006 , nezabýval se tvrzenou podjatostí Finančního ředitelství v Ostravě a nezohlednil ani další skutečnosti obsažené v návrhu na zahájení řízení ze dne 28. 4. 2011 a v návrhu na nařízení předběžného opatření.
Stěžovatel svou ústavní stížností napadl rozhodnutí krajského soudu o zamítnutí návrhu na vydání předběžného opatření. Ústavní soud v této souvislosti již mnohokrát judikoval, že posouzení podmínek pro vydání předběžného opatření je zásadně věcí obecných soudů, neboť závisí na konkrétních okolnostech toho kterého případu (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 189/01 , publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 24, nález č. 178, str. 327 a násl.). Ústavnímu soudu tedy, z hlediska ústavněprávního, nikterak nepřísluší přehodnocovat názor obecných soudů stran důvodnosti návrhu na vydání předběžného opatření, nýbrž je povolán toliko ověřit, zda obecné soudy postupovaly při realizaci své rozhodovací pravomoci v souladu s čl.
36 Listiny, tzn. v mezích příslušných zákonných ustanovení. V nyní projednávané věci bylo z obsahu napadeného rozhodnutí patrno, že se krajský soud veškerými zákonnými podmínkami pro nařízení předběžného opatření zabýval a své rozhodnutí o jejich nenaplnění podrobně a srozumitelně odůvodnil.
Vzhledem k tomu, že postupu krajského soudu nebylo možno, v rámci výše vytyčených mezí přezkumu, nic vytknout, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. září 2011
Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu