Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldi, bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 8. 2022, č. j. 19 Co 159/2022-16, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Dne 10. 10. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného usnesení. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá též ustanovení zástupce z řad advokátů a umožnění euthanasie.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě. Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
3. Návrh stěžovatele trpí formálními vadami. Stěžovatel není zastoupen advokátem, jak mu ukládá ustanovení § 30 odst. 1, § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a jeho podání nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.
4. Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již v minulosti obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. především neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tyto nedostatky byl stěžovatel opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti.
5. Stěžovatel přitom postup, kterým ignoruje povinné zastoupení advokátem, volí opakovaně, ačkoli byl soudem už mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti. Za dané situace lze považovat za neúčelné, aby byl opětovně vyzýván k odstranění vad podání, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podání podle ustanovení § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.
6. Obdobný postup (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatele k jejich odstranění) byl zvolen také už při rozhodování o předchozích ústavních stížnostech stěžovatele - viz například usnesení sp. zn. I. ÚS 4101/16 , III. ÚS 4004/17 , IV. ÚS 3322/18 ,
,
I. ÚS 409/21 ,
I. ÚS 410/21 ,
I. ÚS 411/21 ,
,
IV. ÚS 1556/21 ,
I. ÚS 1557/21 ,
I. ÚS 1558/21 ,
I. ÚS 1559/21 ,
III. ÚS 2410/21 ,
II. ÚS 2412/21 ,
III. ÚS 2413/21 ,
III. ÚS 2831/21 a mnohá další (všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz).
7. Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění formálních podmínek pro podání ústavní stížnosti návrh stěžovatele soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného užití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. listopadu 2022
Jaroslav Fenyk v. r. soudce Ústavního soudu