Ústavní soud Usnesení ústavní

IV.ÚS 287/97

ze dne 1998-11-04
ECLI:CZ:US:1998:4.US.287.97.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Evy Zarembové a JUDr. Vladimíra Čermáka o ústavní stížnosti A. P., zastoupené Mgr. Jaroslavem Melzerem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, Jungmannova 34, na prohlášení zákona č. 143/1947 Sb., za neplatný, případně na zrušení ustanovení § 1 odst. 1 a § 5 odst. 1 zákona č. 143/1947 Sb. a § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb. v části věty "od 25. února 1948", takto: Návrh se odmítá.

Navrhovatelka podala dne 6.8.1997 ústavní stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze, čj. 28 Ca 375/96-33, ze dne 30. 4. 1997, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu Louny, okresního pozemkového úřadu, ze dne 30. 8. 1996, čj. 1495/96-R/4668/93/Ver, kterým uvedený pozemkový úřad rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. tak, že navrhovatelka není vlastnicí nemovitostí v rozhodnutí označených. Současně s ústavní stížností podala stěžovatelka také návrh na zrušení právních předpisů uvedených v návětí tohoto ustanovení.

Pokud jde o návrh na zrušení části ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a to v části vyjádřené slovy "od 25. února 1948", konstatuje Ústavní soud, že o tomto návrhu plénum Ústavního soudu rozhodlo nálezem ze dne 25. 3. 1998, sp. zn. P1. ÚS 45/97, a to tak, že návrh byl zamítnut. Vzhledem k této skutečnosti je třeba považovat v této části podaný návrh za nepřípustný, nebot' se týká věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl (§ 35 odst. 1 zákonu č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb. ).

V části, která se týká návrhu na zrušení zákona č. 143/1947 Sb., resp. jeho některých ustanovení, je Ústavní soud nucen opakovat stanovisko, které již vyslovil dříve, tj. že v tomto případě nejsou splněny podmínky § 74 cit. zákona o Ústavním soudu, nebot' tento zákon nebyl v žádném řízení, která předcházelo podání ústavní stížnosti, přímo aplikován. Pokud .jde o důvody, které k takovému závěru soudce zpravodaje vedly, odkazuje se plně na usnesení ÚS ČR, sp. zn. P1. ÚS 43/96, ze dne 13. 5. 1997, vydané v obdobné věci téže stěžovatelky.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutné návrh odmítnout, a to, pokud bylo požadováno zrušení části ustanovení ti 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu], resp. v části požadující zrušení zákona č. 143/1947 Sb., případně jeho částí, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou [§ 43 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 64 odst. 1 písm. d) cit. zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. srpna 1998

JUDr. Pavel Varvařovský

předseda senátu