Ústavní soud Usnesení ústavní

IV.ÚS 2949/16

ze dne 2016-09-21
ECLI:CZ:US:2016:4.US.2949.16.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dne 21. září 2016 soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti Bytového družstva Sousedství, se sídlem Roháčova 23/263, 130 00 Praha 3, zastoupeného JUDr. Janem Fričem, advokátem se sídlem Štefánikova 1/65, 150 00 Praha 5, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. června 2016 č. j. 26 Cdo 5379/2015-85, za účasti Nejvyššího soudu ČR, jako účastníka řízení, a za účasti 1) Městského soudu v Praze a 2) Obvodního soudu pro Prahu 4, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Jedním ze znaků ústavní stížnosti, jako procesního prostředku na ochranu základních práv a svobod je její subsidiarita vyplývající z toho, že ochrana základních práv a svobod je pod ochranou soudní moci jako celku a nikoliv jen Ústavního soudu. Proto je každý povinen zásadně vyčerpat před podáním ústavní stížnosti všechny procesní prostředky k ochraně práva, které mu poskytuje právní řád. Ústavní soud neshledal důvod postupovat podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Podání ústavní stížnosti předpokládá, mimo jiných podmínek, předchozí vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, tedy jinak řečeno, podat ústavní stížnost je možné až za situace, kdy stěžovateli nejsou k dispozici jak řádné, tak i mimořádné opravné prostředky (vyjma obnovy řízení). V projednávané věci nejsou podmínky pro podání ústavní stížnosti splněny.

Napadeným usnesením dovolacího soudu byla rozhodnutí Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4 zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení a rozhodování se závazným právním názorem na otázku omluvitelného důvodu ke zmeškání lhůty k podání odporu. Je tedy zřejmé, že stěžovatel má možnost své výhrady a argumenty řádně uplatnit v průběhu dosud nepravomocně skončeného řízení.

Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) ve spojení s ustanovením § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. září 2016

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj