IV.ÚS 309/26 ze dne 25. 3. 2026
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně (soudce zpravodaje), soudce Milana Hulmáka a soudkyně Daniely Zemanové ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. V., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci - nečinnosti Nejvyššího státního zastupitelství ve věci vedené pod sp. zn. 6 NZN 2087/2025 a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ve věci vedené pod sp. zn. 8 VZN 335/2022, za účasti Nejvyššího státního zastupitelství a Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jako účastníků řízení, o vyloučení soudce Josefa Baxy, takto: Soudce Josef Baxa není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 309/26
. Odůvodnění
1. Ústavní stížností ze dne 2. 2. 2026 podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud konstatoval, že postupem účastníků řízení bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a aby zakázal těmto orgánům pokračovat v porušování a uložil jim povinnost vydat ve věci formální rozhodnutí.
2. V dopise ze dne 12. 3. 2026 stěžovatel uvedl, že jím podaná ústavní stížnost směřuje proti nečinnosti státního zastupitelství, spočívající v odmítání vydat formální rozhodnutí ve věci trestních oznámení, které opakovaně podával. Dále uvedl, že se na soudce zpravodaje Josefa Baxu, tehdy ještě předsedu Nejvyššího správního soudu, obracel před podáním kasační stížnosti; chtěl "využít právo na vysvětlení, posouzení nečinnosti v kontextu opakovaného institucionálního selhání". Výsledkem však mělo být "pouhé arogantní mlčení, které odpovídá dosavadnímu přístupu ostatních zástupců státní moci [...]". S ohledem na to žádá, aby se soudce Josef Baxa z důvodu nedůvěryhodnosti danou věcí nezabýval.
3. Ústavní soud posoudil toto podání s ohledem na jeho obsah jako námitku podjatosti podle § 37 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
4. Ve vyjádření ze dne 19. 3. 2026 soudce Josef Baxa sdělil, že podle jeho názoru důvody pro vyloučení nejsou dány, neboť se necítí být podjatý, nemá žádný vztah k věci, ke stěžovateli ani jiným účastníkům řízení. Stěžovatele osobně nezná, nevybavuje si, že by se v minulosti zabýval jeho podáními, a to ani jako předseda Nejvyššího správního soudu.
5. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je též soudce vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
6. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [čl. 38 odst. 1 Listiny].
Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v dané věci a objektivní kritérium o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
7. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94
(N 127/6 SbNU 429)].
8. Námitka podjatosti vychází z toho, že soudce Josef Baxa měl být ve funkci předsedy Nejvyššího správního soudu nečinný, když nereagoval na žádosti, v nichž měl stěžovatel - pro účely podání kasační stížnosti - požadovat vysvětlení, resp. posouzení nečinnosti. Z uvedeného neplyne, že by jmenovaný byl při výkonu funkce předsedy Nejvyššího správního soudu činný v téže věci (§ 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu), a není zde ani jiná skutečnost, na jejímž základě by bylo možné usuzovat na existenci jeho poměru k účastníkům řízení či věci samé, jež by mohla vyvolávat pochybnosti o jeho nepodjatosti (§ 36 odst. 1 téhož zákona); za takovou skutečnost nelze (bez dalšího) považovat ani jeho údajně nesprávný postup v předchozí funkci předsedy Nejvyššího správního soudu při vyřizování stěžovatelových podání.
9. S ohledem na výše uvedené dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudce Josefa Baxy z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 309/26
. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. března 2026 Jan Svatoň v. r. předseda senátu