Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. N., t. č. Vazební věznice Praha 4 - Pankrác, proti usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 29. ledna 2021 č. j. 19 Co 9/2021-24 a ze dne 27. února 2020 č. j. 19 Co 55/2020-56, usnesením Okresního soudu v Berouně ze dne 17. prosince 2020 č. j. 15 EXE 416/2020-14, ze dne 18. června 2020 č. j. 15 EXE 610/2018-48 a ze dne 3. února 2020 č. j. 14 EXE 866/2018-46, a usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň-město, ze dne 9.
července 2021 č. j. 134 EX 7293/18-355, za účasti Krajského soudu v Praze, Okresního soudu v Berouně a soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň-město, jako účastníků řízení, a České republiky - Obvodního soudu pro Prahu 5, sídlem Hybernská 1006/18, Praha 1 - Nové Město, Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru daní, poplatků a cen, sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 - Staré Město, a Patrika Zímy, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost odmítá.
1. Podáním ze dne 11. 11. 2021, označeným jako podnět pro podání ústavní stížnosti, stěžovatel brojí proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím s tím, že jsou mu upírána jeho práva (sc. patrně právo na zastavení exekuce) a že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý (sc. řádný) proces.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení (o ústavní stížnosti) splňuje všechny náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a zda jsou dány procesní podmínky řízení před Ústavním soudem. Dospěl přitom k závěru, že návrh stěžovatele tyto požadavky nesplňuje, jelikož (mj.) nebyla formálně ani materiálně naplněna podmínka obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem (§ 30 a 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Z tohoto důvodu Ústavní soud stěžovatele vyzval, aby uvedenou vadu svého návrhu odstranil, a to ve lhůtě 40 dnů. Tato výzva byla stěžovateli doručena dne 30. 11. 2021. Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 9. 12. 2021 stěžovatel požádal o "případné" prodloužení této lhůty s odůvodněním, že podle jeho předchozí zkušenosti trvá vyřízení právního zastoupení 50 dnů.
4. Stěžovatel ve stanovené lhůtě vady ústavní stížnosti neodstranil a neučinil tak ani do dnešního dne, přestože z předchozích řízeních před Ústavním soudem byl o zmíněné náležitosti ústavní stížnosti dostatečně poučen (naposledy se tak stalo v řízení vedeném pod sp. zn. IV. ÚS 352/21
) a k vyřízení právního zastoupení měl - jak lze usuzovat z data sepsání ústavní stížnosti (tj. 11. 11. 2021) - dostatečný časový prostor (více než 2 měsíce).
5. Z těchto důvodů Ústavní soud k dalšímu prodlužování lhůty k odstranění vad návrhu nepřikročil, a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. ledna 2022
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj