Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky Solidní Finance, uzavřený investiční fond, a. s., IČO: 29235871, se sídlem v Brně, Špitálka 8, zastoupené JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 57, proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 9. 8. 2011 č. j. 54 C 79/2011-15, za účasti Městského soudu v Brně jako účastníka řízení a B. H., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
2. Podle stěžovatelky sice právní úprava umožnuje soudu, aby rozhodl tak, jak v napadeném rozsudku uvedeno, nicméně z důvodu vzniku "obecného povědomí" a stabilního a očekávatelného způsobu rozhodování v otázce náhrady nákladů řízení podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb. se soud k uvedenému výroku neměl uchýlit, a proto navrhla, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí pro rozpor s čl. 2 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zrušil.
11. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
sp. zn. II. ÚS 45/94
, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 3, č. 5).
8. Ústavní soud se již v minulosti zabýval rozhodováním obecných soudů o náhradě nákladů řízení a jeho reflexí z hlediska zachování práva na spravedlivý proces, přičemž pro rozhodování o nákladech řízení formuloval určité ústavněprávní limity. Konstatoval, že rozhodování o nákladech soudního řízení je integrální součástí soudního řízení jako celku a doménou obecných soudů, do nichž mu zásadně nepřísluší zasahovat. Samotný spor o náhradu nákladů řízení, i když se může citelně dotknout některého z účastníků řízení, většinou nedosahuje intenzity způsobilé porušit základní práva a svobody. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je zpravidla oprávněn zasáhnout pouze tehdy, došlo-li jejich pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byl stěžovatel účastníkem, k porušení jeho základních práv či svobod chráněných ústavním pořádkem České republiky. Obdobně bude soud chránit základní práva a svobody, pokud by došlo v rozhodnutí obecného soudu k procesnímu excesu, který by neměl toliko povahu běžného porušení podústavního práva - jehož náprava není úkolem Ústavního soudu - nýbrž toto vybočení by naopak mělo charakter zřejmého rozporu s principy spravedlnosti, zejména pak v důsledku extrémního nerespektování pravidel upravujících řízení (viz nález
sp. zn. II. ÚS 198/07
ze dne 3. 5. 2007, nález
sp. zn. I. ÚS 1671/08
ze dne 5. 11. 2008, nález
sp. zn. IV. ÚS 323/05
ze dne 11. 7. 2006, nález
sp. zn. I. ÚS 1126/07
ze dne 22. 11. 2007, nález
sp. zn. I. ÚS 653/03
ze dne 12. 5. 2004, in http://nalus.usoud.cz). Jde-li o výklad a aplikaci předpisů podústavního práva provedeného soudy, lze je hodnotit za protiústavní, jestliže nepřípustně postihuje některé ze základních práv a svobod, případně pomíjí možný výklad jiný, ústavně konformní, nebo je výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jež je v soudní praxi respektován a představuje tím nepředvídatelnou interpretační libovůli. Obdobně to platí i pro rozpory mezi závěry o skutkovém stavu a provedenými důkazy nutnými k jeho zjištění.
9. Ústavní soud však v souzené věci žádné pochybení, které by si - jak shora uvedeno - vyžádalo jeho zásah, neshledal. Ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř. explicitně připouští, aby soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení odměnu advokáta neurčoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 484/2000 Sb., ale podle advokátního tarifu, tedy nikoliv v paušální výši, nýbrž v závislosti na množství úkonů právní služby. Městský soud v Brně této výjimky využil a svůj postup v odůvodnění rozsudku řádně vysvětlil; tím byly naplněny požadavky z hlediska ústavního přezkumu podstatné. Využil-li obecný soud možnosti, kterou mu dává výslovně zákon, a svůj postup náležitě odůvodnil, nelze v tom spatřovat porušení práva na spravedlivý proces.
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2011
Miloslav Výborný v. r.
předseda senátu