Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Václava Voříška, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. října 2022 č. j. 2 As 112/2021-28, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 30. 11. 2022 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, označené jako ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu.
2. Návrh nesplňuje náležitosti stanovené pro ústavní stížnost v § 34 a § 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Obecně platí, že je na Ústavním soudu, aby učinil opatření směřující k odstranění vad návrhu, neboť smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve nepodaří-li se vady návrhu odstranit, je návrh odmítnut.
4. V nynějším případě však Ústavní soud konstatuje, že náležitého poučení se v minulosti navrhovateli dostalo opakovaně. Na výzvy však např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 1810/18
,
III. ÚS 532/20
nebo
I. ÚS 1168/20
adekvátně nereagoval. Je zřejmé, že nehodlal předmětným výzvám vyhovět a odstranit vady návrhů. Ve všech odkazovaných případech pak poté, co byl stěžovatel řádně poučen o vadách jeho návrhů, a tyto vady neodstranil, byly tyto návrhy z tohoto důvodu odmítnuty, a tudíž si stěžovatel musí být daných procesních podmínek řízení dostatečně vědom.
5. V řízení o ústavní stížnosti proto není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o zákonných náležitostech návrhu dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v řadě případů předchozích. Je nepochybné, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zákonné požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem. Setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení se tak jeví postupem neefektivním, formalistickým a nehospodárným.
6. Pro neefektivnost dalšího poučování proto v posuzované věci soudce zpravodaj, stejně jako např. v usneseních ze dne 24. 8. 2022 sp. zn. IV. ÚS 2169/22
, ze dne 27. 4. 2020
sp. zn. I. ÚS 1168/20
nebo ze dne 26. 6. 2019
sp. zn. I. ÚS 1962/19
, za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, návrh odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. prosince 2022
Jan Filip v. r.
soudce zpravodaj