Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Blanky Machancové, zastoupené Mgr. Petrem Poločkem, advokátem se sídlem Novodvorská 667, Frýdek-Místek, proti rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně, pobočky Valašské Meziříčí ze dne 10. srpna 2012 č. j. 13 C 42/2010-180 a proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2013 č. j. 8 Co 985/2012-235, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2013 č. j. 8 Co 985/2012-235 byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Vsetíně, pobočky Valašské Meziříčí ze dne 10. srpna 2012 č. j. 13 C 42/2010-180, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně (v řízení před Ústavním soudem stěžovatelka) domáhala po žalované zaplacení částky 100 000 Kč.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. července 2013 č. j. 8 Co 985/2012-235 obsahuje poučení, že proti němu je přípustné dovolání za podmínek uvedených v ustanovení § 237 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.").
Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že v ní stěžovatelka uplatňuje také námitky, které lze v souladu s ustanovením § 237 o. s. ř. uplatnit v dovolání. V ústavní stížnosti stěžovatelka neuvádí, zda tento opravný prostředek podala.
Podmínkou, která však musí být v zásadě splněna ještě před podáním ústavní stížnosti podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje, jinak je ústavní stížnost nepřípustná. Vyčerpáním všech procesních prostředků, jež zákon k ochraně práva poskytuje, není přitom jejich pouhé uplatnění, ale až rozhodnutí příslušného orgánu ve věci (srov. též Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, Praha: C. H. Beck, 2001, str. 330; shodně rovněž např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 209/01 a
II. ÚS 143/2000 , dostupné na http://nalus.usoud.cz).
V souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak. Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 28. ledna 2014
JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj