Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Pavla Rychetského (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele F. S., zastoupeného JUDr. Kateřinou Pavlíkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 37, 602 00, proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci č. j. 9 Cmo 172/2008-158 ze dne 11. února 2009 a proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 29 Cdo 2236/2009-179 ze dne 26. října 2010, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Nejvyššího soudu jako účastníků řízení a Ing. Františka Janšty, se sídlem ve Veverské Bitýšce, Pavla Perky 600, 664 71, správce konkurzní podstaty úpadce Zemědělského družstva Bořitov, družstvo, se sídlem v Černé Hoře, Bořitově 326, 679 21, IČO: 00131911, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
3. Z předložené ústavní stížnosti a připojených příloh Ústavní soud zjistil, že Krajský soud v Brně rozsudkem č. j. 34 Cm 143/2005-97 ze dne 20. února 2008 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně") určil, že výše pohledávky žalobce (stěžovatele) za úpadcem Zemědělské družstvo Bořitov, družstvo, se sídlem Bořitov 326, IČO: 00131911 (dále jen "úpadce") činí celkem 95 209 Kč (výrok I.), zamítl stěžovatelovu žalobu v části o 574 543 Kč (výrok II.) a rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalovanému (vedlejšímu účastníkovi) náhradu nákladů řízení ve výši 5 041 Kč (výrok III.).
4. K odvolání stěžovatele Vrchní soud v Olomouci rozsudkem č. j. 9 Cmo 172/2008-158 ze dne 11. února 2009 rozhodnutí soudu prvního stupně změnil ve výroku I. tak, že určil, že pohledávka stěžovatele za úpadcem z titulu vypořádacího podílu činí 90 051 Kč, ve výroku II. změnil tak, že zamítl žalobu na určení, že žalobce má za úpadcem pohledávku z titulu nevypořádaného majetkového podílu ve výši 579 701 Kč, výrokem III. stanovil, že je stěžovatel povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi 7 100 Kč na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně, výrokem IV. stanovil, že je stěžovatel povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi 5 712 Kč na náhradu nákladů odvolacího řízení.
5. Stěžovatel ve své stížnosti popsal své vystoupení z úpadce, učiněné dopisem ze dne 10. března 1997, návrh úpadce na vypořádání členského vkladu, resp. podílu (učiněný dopisem ze dne 30. května 2002) a okolnosti soudního řízení vedeného před Krajským soudem v Brně a Vrchním soudem v Olomouci. Uvedl dále, že žalobou uplatňoval svůj nárok k nevypořádanému majetkovému podílu v úpadci. Stěžovatel vyjádřil nesouhlas s posouzením dopisu úpadce ze dne 30. května 2002, jak jej učinil Krajský soud v Brně a s nímž se posléze ztotožnil Vrchní soud v Olomouci; ten zkonstatoval, že listina není uznáním dluhu či závazku, přičemž byť i platné uznání závazku by založilo jen vyvratitelnou právní domněnku o trvání dluhu v době uznání, samo o sobě není samostatným zavazovacím důvodem a nový závazek jím nevzniká.
12. Protože Ústavní soud neshledal porušení ústavně zaručených práv a svobod, rozhodl o návrhu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tak, že návrh jako zjevně neopodstatněný odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 1. prosince 2011
Miloslav Výborný v. r. předseda senátu