K rozhodování soudu bez jednání podle §250 f OSŘ (nepřípustnost v nejednoduchých případech)
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 24. února 1997 v senátě ve věci ústavní stížnosti Z. C., spol. s r. o., J. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 1996, čj. 22 Ca 557/95-16, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka Okresního úřadu Šumperk, t a k t o :
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 8. 1996, čj. 22 Ca 557/95-16, se z r u š u j e . O d ů v o d n ě n í : Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě, zamítajícímu žalobu stěžovatele proti rozhodnutí Okresního úřadu v Šumperku, referátu regionálního rozvoje a územního plánování, ze dne 9. 6. 1995, čj. Reg. 388/956-O 17/95/Ž/330, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí odboru výstavby a životního prostředí Městského úřadu J. ze dne 23. 3. 1995, čj. Výst.
VS 104/94-Kr, o uložení pokuty stěžovateli ve výši Kč 55.000,-- za provádění stavebních úprav bez stavebního povolení, stěžovatel v podstatě uvádí, že krajský soud zamítl podanou žalobu bez jednání, když zaujal stanovisko, že pro tento postup jsou splněny podmínky uvedené v ustanovení § 250f o. s. ř. V daném případě byly však překročeny meze stanovené citovaným ustanovením, připouštějícím soudu rozhodnout bez jednání, a proto třeba mít za to, že krajský soud postupoval v rozporu s ustanovením § 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a článkem 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z těchto důvodů stěžovatel navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno. Krajský soud v Ostravě ve svém vyjádření ze dne 17. 2. 1997 poukázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž nezjistil, že by v řízení před správními orgány došlo k porušení práv stěžovatele upřením možnosti uplatnit své námitky. Pokud jde o otázku nesprávného postupu podle § 250f o. s. ř., lze poukázat na ustanovení § 250i odst. 1 o. s. ř., výslovně stanovící, že při přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí je pro soud rozhodující skutkový stav, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí; dokazování se neprovádí.
Vedlejší účastník Okresní úřad v Šumperku odkázal ve svém vyjádření na stanovisko obsažené v dopise ze dne 11. 8. 1995, adresovaném Krajskému soudu v Ostravě, v němž navrhoval zamítnutí žaloby. Svůj názor na použití § 250f o. s. ř. vyslovil Ústavní soud v celé řadě nálezů, v nichž vesměs zdůraznil výjimečnost aplikace tohoto ustanovení. Nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 9. 1996, sp. zn. Pl. ÚS 18/96 , bylo ustanovení § 250f o. s. ř. zrušeno, a to dnem 1. 5. 1997. V projednávané věci zjistil Ústavní soud z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 22 Ca 557/95, že již v řízení u tohoto soudu stěžovatel vytýkal správnímu orgánu, že nevzal v úvahu jeho ohlášení stavebních úprav z 2.
11. 1994, náležitě nezjistil skutkový stav v tom směru, kdy přesně jednotlivé práce byly provedeny, a to zejména ve vztahu k prvému rozhodnutí o uložení pokuty z 26. 10. 1994.
Vzhledem k těmto obsáhlým námitkám, poukazujícím jak na nedostatečné zjištění skutkového stavu, tak i nesprávné právní posouzení věci, lze jen stěží mít za to, že jde o jednoduchý případ, jaký má na mysli ustanovení § 250f o. s. ř. Tím, že v tomto, podle názoru Ústavního soudu, nikoli jednoduchém, případě rozhodl krajský soud bez jednání, porušil podle názoru Ústavního soudu článek 38 odst. 2 Listiny, jakož i článek 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a napadené rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil. P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 24. února 1997