Ústavní soud Usnesení ústavní

IV.ÚS 3641/18

ze dne 2018-11-29
ECLI:CZ:US:2018:4.US.3641.18.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Petra Bartheldiho, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 5. října 2018 č. j. 44 Co 575/2018-28 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12. října 2018 č. j. 44 Co 639/2018-63, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel v ústavní stížnosti napadá v záhlaví označená usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud"). Usnesením krajského soudu ze dne 5. 10. 2018 č. j. 44 Co 575/2018-28 bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Brně (dále jen "městský soud") ze dne 22. 8. 2018 č. j. 61 C 9/2018-21, kterým nebyl stěžovateli ustanoven zástupce z řad advokátů. A usnesením krajského soudu ze dne 12. 10. 2018 č. j. 44 Co 639/2018-63 bylo potvrzeno usnesení městského soudu ze dne 3. 9. 2018 č. j. 48 C 192/2016-56, kterým nebyl stěžovateli ustanoven zástupce z řad advokátů.

2. Ústavní soud posoudil splnění procesních podmínek pro řízení před Ústavním soudem podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že nejsou dány.

3. Kromě dalších vad je třeba uvést, že stěžovatel není zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Úřední činností soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se již mnohokrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí takto vadné ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3759/15 , II. ÚS 292/16 , II. ÚS 293/16 ,

,

,

I. ÚS 1778/16 ,

II. ÚS 1779/16 ,

,

III. ÚS 3709/17 či

III. ÚS 3721/17

- všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Stěžovatel i nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem mnohokrát poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti. Stejně tak tento závěr plyne pro stěžovatele z velkého počtu z tohoto důvodu odmítnutých ústavních stížností, které k Ústavnímu soudu podal.

4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl k závěru, že v obdobných případech opakovaného podávání takto vadných podání již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již ve více předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

5. Stejně jako ve věcech vedených pod sp. zn. IV. ÚS 2127/16 ,

II. ÚS 2506/16 ,

II. ÚS 2997/16 ,

II. ÚS 3787/16 ,

III. ÚS 3875/16 ,

II. ÚS 114/17 ,

II. ÚS 302/17 ,

,

III. ÚS 304/17 ,

I. ÚS 712/17 ,

III. ÚS 1057/17 ,

III. ÚS 1359/17 ,

III. ÚS 1933/17 ,

III. ÚS 2425/17 ,

III. ÚS 3709/17 či

III. ÚS 3721/17 , jakož i v řadě dalších, se z výše uvedených důvodů Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. listopadu 2018

Jan Filip v. r. soudce zpravodaj