Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické a soudců Vlasty Formánkové a Miloslava Výborného ve věci stěžovatelky V. I., právně zastoupené advokátem JUDr. Richardem Čičkem, Milady Horákové 533/28, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2010 sp. zn. 44 To 415/2010 a usnesení policejního orgánu Policie ČR, Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, služby kriminální policie a vyšetřování, ze dne 1. 6. 2010 č.j. OKFK-188-397/TČ-2008-18-B, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Ústavní soud v prvé řadě zdůrazňuje, že není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze bylo-li takovým rozhodnutím neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, je Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout. Existenci takového zásahu však Ústavní soud neshledal.
Podle článku 36 odst. 1 Listiny, jehož porušení stěžovatelka mimo jiné namítá, se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení tohoto práva na soudní ochranu došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. I. ÚS 2/93 , Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však z obsahu soudního spisu zjištěno nebylo a k porušení čl. 36 odst. 1 Listiny ze strany soudu tak nedošlo. Ze spisu předloženého Ústavnímu soudu vyplývá, že soud postupoval při řešení sporu zcela v souladu s procesními pravidly.
Namítá-li stěžovatelka, že musí bezdůvodně strpět zajištění peněžních prostředků, jsou dle náhledu Ústavního soudu z odůvodnění napadených usnesení zcela zřejmé důvody, které orgány Policie ČR k takovému postupu vedly. Namítá-li stěžovatelka, že podle předchozího rozhodnutí městského soudu bylo stanoveno, že nemovitost společnosti FAST STEP, s. r. o., nepochází z trestné činnosti, je třeba opět poukázat na odůvodnění napadeného usnesení městského soudu, který se s touto námitkou již vypořádal a který se v podstatě shoduje s názorem stěžovatelky.
V předmětném případě není podstatné, jakým způsobem byla předmětná nemovitost pořízena. Smyslem úkonů orgánů činných v trestním řízení bylo zajištění majetku dcery stěžovatelky, paní N. S. Uvedeným postupem se tak orgány činné v trestním řízení snaží zamezit obcházení účelu dříve vydaných rozhodnutí. Pokud stěžovatelka zřídila své dceři dispoziční právo ke svému účtu, nezbývá jí, než nést i rizika s tím spojená. Dotčeným úkonem státního orgánu navíc nedošlo ke konfiskaci peněžních prostředků, ale toliko k jejich zajištění.
Městský soud v souvislosti s věcí upozornil na okolnosti případu, týkající se společnosti North West Experts, s. r. o., a také na absenci kauzálního důvodu pro připsání kupní ceny nemovitosti právě na účet stěžovatelky. Dle náhledu Ústavního soudu jsou ústavní stížností napadená usnesení řádně odůvodněna a z ústavněprávního hlediska jim není čeho vytknout. Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 12. ledna 2011
Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu