Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele A. A. (jedná se o pseudonym), zastoupeného Mgr. Danielem Tetzelim, advokátem, sídlem Mečíková 409, Jesenice - Osnice, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. října 2025 č. j. 101 Co 285/2025-248 a usnesení Okresního soudu v Berouně ze dne 20. srpna 2025 č. j. 25 Nc 2056/2025-218, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Berouně, jako účastníků řízení, a B. B., nezl. C. A. a nezl. D. A. (jedná se o pseudonymy), jako vedlejších účastnic řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel je otcem obou nezletilých vedlejších účastnic (pětileté a čtyřleté), první vedlejší účastnice je jejich matkou. Na návrh matky je nyní vedeno řízení o úpravě poměrů nezletilých, přičemž vzhledem k tomu, že matka se bojí o zdravý psychický a fyzický vývoj obou dětí, neboť řeší nevhodné sexualizované chování otce vůči nim, domáhá se svěření nezletilých do své výlučné péče. Otec navrhuje svěření nezletilých do střídavé péče rodičů.
2. Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 29. 4. 2025 nařídil předběžné opatření ve věci domácího násilí, kterým otci uložil, aby nevstupoval do obydlí nezletilých dcer a do okolí obydlí, a to po dobu 1 měsíce od vykonatelnosti tohoto usnesení. Současně soud určil, aby se otec zdržel setkávání s dcerami, s výjimkou případného asistovaného styku s nimi dle pravomocného rozhodnutí soudu. Soud rozhodnutí odůvodnil tak, že otec se chová k dcerám zcela nevhodně, např. jim opakovaně sahá na genitálie, což dcery vnímají jako bolestivou záležitost.
Krajský soud v Praze jako soud odvolací toto rozhodnutí dne 16. 6. 2025 změnil a návrh na vydání předběžného opatření zamítl, neboť skutková tvrzení ve vztahu k nařízení předběžného opatření jsou neurčitá a nedostatečná. Otec již s nezletilými a jejich matkou společnou domácnost nesdílí, a ani se nedomáhá návratu do ní. Podle krajského soudu účinná ochrana nezletilých má spočívat v omezení formy kontaktu s nezletilými do doby, než bude prokázáno, zda je jednání otce pro nezletilé nebezpečné a ohrožující.
Bude na opatrovnickém soudu, aby k tomu přijal potřebné opatření.
3. Na návrh otce okresní soud usnesením ze dne 23. 5. 2025 (tedy ještě za platnosti předběžného opatření ve věci domácího násilí) nařídil předběžné opatření, podle něhož je otec oprávněn stýkat se s nezletilými dcerami asistovaně za pomoci organizace Area Fausta Praha, a to každý sudý čtvrtek od 15:00 do 17:00 hodin a každou lichou neděli od 10:30 hodin do 12:30 hodin. Náklady spojené s asistovaným stykem nese otec. Důvodem pro toto rozhodnutí byla existence vážného podezření na zcela nevhodné, až hraniční chování otce vůči nezletilým dcerám, které mohlo mít sexuální podtext.
4. V červenci 2025 se otec domáhal zrušení předběžného opatření uvedeného v předchozím bodě. Zásadní změnou je rozhodnutí ze dne 16. 6. 2025, kterým krajský soud zamítl návrh matky na nařízení předběžného opatření ve věci domácího násilí. Tím se změnil právní rámec, na jehož základě byl asistovaný styk původně nařízen. Tento návrh okresní soud napadeným usnesením zamítl a předběžné opatření ve věci asistovaného styku prodloužil o další tři měsíce. Okresní soud upozornil, že dosud probíhá trestní řízení pro podezření ze spáchání sexuálního útoku a ohrožování výchovy dítěte, jehož se měl dopustit právě otec vůči nezletilým.
Jakkoli soud vnímá skutečnost, že otec nebyl dosud z ničeho obviněn, sám aktivně podstoupil sexuologické vyšetření a s orgány činnými v trestním řízení plně spolupracuje, skutečnosti, které jsou předmětem prověřování orgánů činných v trestním řízení, nelze pominout. Důvody pro nařízení asistovaného styku byly založeny na vážném podezření z nevhodného chování otce vůči nezletilým (například dcera ležela hlavou v nahém klíně otce, otec sahá dcerám na genitálie, atd.). I při ctění presumpce neviny má soud za to, že s ohledem na zásadu předběžné opatrnosti je v nejlepším zájmu nezletilých zachovat současný režim asistovaného styku.
5. Krajský soud k odvolání otce usnesení okresního soudu potvrdil, změnil ho jen tak, že platnost trvání předběžného opatření trvá do pravomocného skončení řízení o úpravě poměrů nezletilých.
6. Otec v ústavní stížnosti kritizuje, že obě napadená rozhodnutí jsou formalistická a neústavní. Civilní soudy opřely rozhodnutí jen o to, že dále probíhá prověřování policejním orgánem, odmítly však samy přezkoumat, zda důvody pro asistovaný styk trvají. Otec obsáhle líčí vývoj celé věci, upozorňuje, že asistovaný styk původně navrhl sám, aby se s dcerami vůbec mohl stýkat. Zdůrazňuje, že uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného (§ 1 odst. 1 občanského zákoníku), proto skutečnost, že policejní orgán zahájil na základě trestního oznámení úkony trestního řízení, jsou pro tuto věc bez významu. Civilní soudy neměly trvání předběžného opatření vázat na trvání paralelně běžícího řízení trestního. Krajský soud se odvolacími námitkami fakticky nezabýval, nevěnoval se běhu času, se kterým je trvání předběžného opatření spojeno. Otec upozorňuje též na porušení presumpce neviny.
7. Ústavní soud předesílá, že i rozhodnutí o předběžných opatřeních jsou způsobilá zasáhnout do základních práv a svobod jednotlivců. Práva a povinnosti jsou však jimi upravena pouze dočasně (zatímně), jejich úprava může být navíc v průběhu řízení před obecnými soudy k návrhu dotčených účastníků zrušena či upravena. Proto Ústavní soud zasahuje v těchto věcech jen výjimečně, pokud je předběžné opatření zcela excesivním zásahem do základních práv a svobod (např. nález ze dne 13. 7. 2011 sp. zn. III. ÚS 3363/10
). Ústavní soud se v judikatuře zabýval opakovaně i přezkumem předběžných opatření o styku rodičů s dětmi a vyslovil již v minulosti závěr, že ústavní principy týkající se rozhodování o styku rodičů s dětmi dopadají i na rozhodnutí o předběžných opatřeních (více např. nález ze dne 7. 11. 2006 sp. zn. I. ÚS 618/05
).
8. V nynější věci je asistovaný styk odůvodněn ochranou dětí, což je samozřejmě argument ústavně chráněný. S námitkou, že trestní řízení nemá pro civilní řízení žádný význam, se již dostatečně vypořádal krajský soud v bodu 27. Bylo by samozřejmě nesmyslné, aby opatrovnické soudy nemohly přihlížet k tomu, že u jednoho z rodičů existuje důvodné podezření o trestné činnosti, kterou páchají na svých dětech, a že orgány činné v trestním řízení tato podezření prověřují. Otci opatrovnické soudy nepřičítají, že se snad dopustil jakékoli trestné činnosti (to by vskutku bylo porušením ústavní zásady presumpce neviny), důraz na nejlepší zájem dítěte však vyžaduje v těchto typech věcí předběžnou opatrnost.
9. To samozřejmě neznamená, že otec má být "uzavřen" v tomto typu styku neomezeně do doby, než orgány činné v trestním řízení ve věci nějak rozhodnou. Toho si je vědom i krajský soud, který faktor běhu času neignoruje, ale naopak upozorňuje, že je třeba, aby opatrovnický soud pravidelně přezkoumával, zda jsou nadále splněny podmínky pro trvání předběžného opatření (bod 30 napadeného usnesení). Pokud by po delší dobu policejní orgány nespěly k žádnému rozuzlení, musí být samozřejmě práva otce ochráněna opatrovnickými soudy.
10. Argumenty, že úvahy obou soudů nejsou přesné, neboť asistovaný styk byl nařízen původně k návrhu otce (neboť mu posléze zrušené předběžné opatření ve věci domácího násilí zakázalo přístup k dcerám), nemá ústavní význam. Ostatně krajský soud v rozhodnutí, kterým předběžné opatření ve věci domácího násilí k odvolání otce zrušil, upozornil, že dcery je třeba před možným negativním chováním otce ochránit v nynějším řízení (viz bod 2 in fine shora). Pro nynější věc bezvýznamné jsou pak úvahy o příčinách rozpadu vztahu otce a matky obou dcer.
11. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. ledna 2026
Lucie Dolanská Bányaiová v. r.
předsedkyně senátu