Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatele J. T., zastoupeného JUDr. Ivou Misíkovou, advokátkou se sídlem Mladá Boleslav, Smetanova 834, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 9. září 2011 č. j. 29 Co 422/2011-76 a rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 22. června 2011 č. j. 18 C 230/2010-56, takto: Návrh se odmítá.
Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaného usnesení, jímž odvolací soud změnil výrok soudu I. stupně o nákladech řízení. Uvedl, že jeho žaloba o zaplacení částky 29.881,- Kč s příslušenstvím byla Okresním soudem v Mladé Boleslavi zamítnuta a jemu uložena povinnost nahradit žalované náklady řízení částkou 1.000,- Kč. K jejímu odvolání soud toto rozhodnutí o nákladech řízení změnil - byl zavázán k úhradě nákladů řízení žalované částkou 15.936,- Kč a částkou 960,- Kč jako nákladů odvolacích, přičemž podle jeho přesvědčení soud ve svém rozhodnutí nezohlednil chování žalované, pro které mu vznikla škoda, a to nikoliv bezvýznamná. Rozhodnutím Krajského soudu v Praze se cítí proto dotčen v právech, zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 9 odst. 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Z uvedených důvodů navrhl zrušení výroků o nákladech řízení jak odvolacího soudu, tak soudu I. stupně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Krajského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud k odvolání žalované, proti níž byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, přezkoumal výrok o nákladech řízení před soudem I. stupně a opodstatněně jej změnil tak, že žalobci uložil povinnost uhradit žalované náklady řízení nikoliv částkou 1.000,- Kč ale částkou 15.936,- Kč. Učinil tak v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když vyčerpávajícím způsobem vyložil, proč neshledal důvody pro použití výjimečného ustanovení § 150 občanského soudního řádu, tedy důvody, pro něž by jí úhradu nákladů jako úspěšné účastnici předmětného řízení nemusel přiznat.
Na toto odůvodnění lze v dalším zcela odkázat, když možno dodat, že obsah odůvodnění rozsudku soudu I. stupně, který o nákladech řízení žalované rozhodl s odvoláním na výše citovaný § 150 občanského soudního řádu, neobsahuje pro použití tohoto ustanovení dostatečná skutková zjištění. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 11. ledna 2012
Vlasta Formánková předsedkyně senátu Ústavního soudu