Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce zpravodaje Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti Ilony Mudrové, zastoupené JUDr. Ing. Ondřejem Kubátem, advokátem, AK se sídlem v Praze 10 - Vinohrady, Korunní 2569/8, proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 20. 6. 2012 11 EC 230/2010-84, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 20. 6. 2012 nalézací soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve stanovené lhůtě částku 7 353 Kč s přísl. (výrok I.) a náklady řízení ve výši 12 900 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně (výrok II.).
Podstatu ústavní stížnosti Ústavní soud spatřuje především v tvrzení stěžovatelky o porušení základního práva na spravedlivý proces zaručeného v hlavě páté Listiny nesprávným právním posouzením její věci nalézacím soudem.
K tomu nezbývá než připomenout, že výklad a aplikace zákona přísluší v prvé řadě obecným soudům; nebyl-li jejich výklad svévolný, nemůže jej Ústavní soud nahradit svým. Ústavní soud tedy není povolán přezkoumávat, zda obecné soudy z provedených důkazů vyvodily správná či nesprávná skutková zjištění a následně i správnost z nich vyvozených právních závěrů - s výjimkou případů, což ale projednávaná věc není, kdy dospěje k závěru, že takové omyly mohly porušit ústavně zaručená práva či svobody [srov. např. nález ze dne 29. 5. 1997 sp. zn. III. ÚS 31/97
(N 66/8 SbNU 149); nález ze dne 29. 8. 2006 sp. zn. I. ÚS 398/04
(N 154/42 SbNU 257)].
Ústavní soud v projednávaném případě konstatuje, že ve věci stěžovatelky bylo rozhodnuto náležitě odůvodněným soudním rozhodnutím. Z hlediska požadavků spravedlivého procesu zakotvených v hlavě páté Listiny měl proces vedený před nalézacím soudem kontradiktorní charakter a zajišťoval rovnost zbraní mezi stranami, což zahrnovalo možnost každé strany seznámit se s připomínkami nebo důkazy předloženými protistranou a vyjádřit se k nim. Ústavní soud je toho názoru, že v projednávaném případě stranám sporu byly v řádně vedeném a spravedlivém řízení dány veškeré možnosti k uplatnění jejich práv. Závěry nalézacího soudu nevykazují vad, pročež Ústavní soud na obsah jeho rozsudku může odkázat. Obsahem práva na spravedlivý proces samozřejmě není právo na přijetí takového rozhodnutí, s nímž by mohla být stěžovatelka spokojena.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 25. března 2013
Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu