Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Bazcom, a. s., náměstí Míru 820/9, Praha 2, zastoupené advokátem JUDr. Karlem Valdaufem, se sídlem AK v Praze 2, náměstí Míru 820/9, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 22. 9. 2011 č. j. 7 EC 450/2010-31, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
V podrobně zdůvodněné stížnosti, dovolávaje se soudní judikatury, z níž je citováno, i nálezů Ústavního soudu, stěžovatelka obsáhle oponuje závěrům obecného soudu, jehož rozsudek s poukazem na dosud v obdobných věcech vydaná rozhodnutí považuje za nepředvídatelný, obsahující prvky libovůle, přičemž uvádí řadu argumentů, včetně důrazu na svou povahu subjektu práva soukromého, podle ní svědčících zejména jejímu názoru, že náhrada nákladů řízení jí měla být přiznána v požadovaném rozsahu.
Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například když zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy sp. zn. II. ÚS 259/05 ,
I. ÚS 351/05 ,
II. ÚS 549/06 ,
I. ÚS 1056/07 ,
III. ÚS 1817/07 ,
I. ÚS 1030/08 ,
II. ÚS 622/10 a další).
V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil. Obecný soud se danou věcí, a to i při rozhodování o nákladech řízení, pečlivě zabýval, přitom rozvedl důvody, zejména poukazem na předmět činnosti stěžovatelky, pro které, podle něj, lze závěry formulované v jím citované judikatuře Ústavního soudu použít i v této věci. Jeho rozhodnutí nepokládá Ústavní soud za nepředvídatelné z důvodů, které již uvedl ve svém rozhodnutí, týkajícím se téže stěžovatelky, sp. zn. IV. ÚS 3259/11 nebo
ve věci srovnatelné s věcí nyní posuzovanou.
Z uvedených důvodů byla stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 12. ledna 2012
Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu