Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti PŘEMYSL PÍSAŘ - zahrady s. r. o., sídlem Šafránkova 1238/1, Praha 5 - Stodůlky, zastoupené JUDr. Ing. Pavlem Cinkem, LL.M., MBA, advokátem, sídlem Veleslavínova 363/33, Plzeň, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2023, č. j. 33 Cdo 3329/2022-422, rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 15. června 2022, č. j. 18 Co 47/2022-385, a rozsudku Okresního soudu Plzeň - sever ze dne 15. října 2021, č. j. 25 C 42/2018-320, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu Plzeň-sever, jako účastníků řízení, a Adolfa Jakeše, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatelka v ústavní stížnosti požaduje zrušení v záhlaví označených rozhodnutí. Tvrdí, že obecné soudy porušily její základní práva zakotvená v čl. 36 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne, že stěžovatelka se žalobou domáhala po vedlejším účastníkovi zaplacení částky 603 797 Kč s příslušenstvím z titulu doplatku ceny díla (provedení zahrady). Tvrdila, že dílo řádně provedla, neboť jej dokončila a dne 18. 12. 2017 předala vedlejšímu účastníkovi. Vedlejší účastník s tím nesouhlasil. Uvedl, že stěžovatelka dílo řádně nedokončila, dílo vykazuje zásadní vady a zahrada jako celek není funkční. Okresní soud Plzeň-sever žalobu zamítl. Podle znaleckého posudku postrádá zahrada svou základní funkci, vedle vad v kompozičním uspořádání a osazení rostlin jsou patrné i zásadní vady ve stavební části.
Dle odhadu znalce náklady na to, aby se nyní nefunkční zahrada dala užívat, přesáhnou již zaplacenou zálohu ceny díla. Při výkladu smluvního ujednání, podle kterého měl vedlejší účastník povinnost doplatit cenu díla podle vyúčtování do sedmi kalendářních dnů od předání, přihlédl okresní soud k tomu, že jde o smlouvu spotřebitelskou, jejíž stranou coby spotřebitelem je vedlejší účastník. Různý výklad ustanovení o splatnosti doplatku proto okresní soud vyložil ve prospěch vedlejšího účastníka tak, že jeho očekáváním bylo, že doplatek uhradí po předání díla, ovšem díla dokončeného.
Podle okresního soudu stěžovatelka a vedlejší účastník nezúžili rozsah smlouvy tak, že travní koberec nebude položen (což tvrdila stěžovatelka). Z provedeného dokazování vyplynulo, že vedlejší účastník po celou dobu trval na dokončení díla. Pravost stěžovatelkou předložené e-mailové zprávy vedlejšího účastníka, že od stěžovatelky již žádný trávník nechce, nemohl znalec bez původní elektronické verze potvrdit. Stěžovatelka elektronickou verzi zprávy znalci nepředložila, což posílilo pochybnosti okresního soudu o autentičnosti e-mailu.
Proto okresní soud dovodil, že dílo nebylo dokončeno a řádně předáno a stěžovatelce nárok na doplacení ceny díla nevznikl.
3. Krajský soud v Plzni k odvolání stěžovatelky závěry okresního soudu potvrdil. Tvrzení stěžovatelky, že dílo předala dne 5. 12. 2017, neodpovídá zápisům v realizačním deníku a pozdější e-mailové komunikaci stěžovatelky a vedlejšího účastníka. Stejně tak z ničeho neplyne závěr o zúžení rozsahu smlouvy. Naopak z postupu obou stran plyne pravý opak.
4. Nejvyšší soud poté odmítl dovolání jako nepřípustné, neboť stěžovatelka založila nesouhlas se závěrem krajského soudu, na vlastní - od soudy zjištěného stavu odlišné - skutkové verzi. Nejvyšší soud je však skutkovým stavem zjištěným nižšími soudy vázán.
5. V ústavní stížnosti stěžovatelka nesouhlasí se závěrem obecných soudů, že dílo nepředala. Předání díla je jednostranným právním jednáním zhotovitele a objednatel nemá možnost jej odmítnout. Byť vedlejší účastník odmítl dílo převzít, stěžovatelka dne 18. 12. 2017 dílo předala a vzniklo jí právo na doplatek ceny díla. Strany se totiž smluvně odchýlily od zákonné úpravy a splatnost doplatku ceny díla navázaly právě na předání, což judikatura připouští. Dále stěžovatelka namítá, že se s vedlejším účastníkem dohodla na zúžení rozsahu smlouvy o dílo tak, že nebude položen trávník.
To plyne ze zápisu v realizačním deníku a následné reakce vedlejšího účastníka e-mailem, že již trávník nechce. Ke změně smlouvy o dílo postačil i jen zápis do realizačního deníku, ve kterém obě strany vyjádřily svobodnou vůli změnit rozsah smlouvy. S touto námitkou stěžovatelky se soudy řádně nevypořádaly. Před zúžením rozsahu smlouvy vedlejší účastník mařil položení trávníku. Následně k tomu nemohlo dojít pro nepříznivé klimatické podmínky, což nelze klást stěžovatelce k tíži. Stěžovatelka dále nesouhlasí s tím, že se v dovolání argumentačně odchýlila od tvrzení vznesených před nižšími soudy.
6. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je řádně zastoupena (§ 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Vyčerpala též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv ve smyslu § 75 odst. 1 téhož zákona. Ústavní stížnost je tedy přípustná.
7. Ústavní soud nejprve uvádí, že s námitkami stěžovatelky se již pečlivě vypořádal okresní soud, na jehož závěry pak navázal krajský soud. Na jejich argumentaci není nic neústavního. Okresní soud vyložil ujednání smlouvy o splatnosti doplatku ceny díla tak, že vedlejší účastník coby spotřebitel mohl předpokládat, že splatnost doplatku nastane nejenom po předání díla, ale také po jeho dokončení (bod 34 rozsudku okresního soudu). Stěžovatelka přitom dílo nedokončila, zahrada podle znalce jako celek není funkční, vedle vad v kompozičním uspořádání a osazení rostlinného materiálu vykazovala i zásadní vady stavební části.
8. Obecné soudy rovněž dostatečně vysvětlily, proč k zúžení předmětu díla nedošlo. Stěžovatelka tento závěr zpochybňuje tím, že předkládá vlastní skutkovou verzi a na ni váže související právní otázku. K tomu je potřeba uvést, že Ústavní soud skutková zjištění obecných soudů zásadně nepřezkoumává, nejsou-li v extrémním rozporu s provedenými důkazy [nález ze dne 3. 5. 2010 sp. zn. I. ÚS 2864/09
(N 101/57 SbNU 305)].
9. Takový extrémní rozpor Ústavní soud v dané věci neshledal. Pravost e-mailu, ze kterého stěžovatelka zúžení předmětu díla dovozuje, se neprokázala a soudy k němu proto nepřihlédly. K otázce věrohodnosti listinné verze e-mailu provedl okresní soud podrobné dokazování znaleckým posudkem a výslechem znalce. Stěžovatelka nepředložila elektronickou verzi zprávy, ale jen listinu s vytištěným e-mailem. Tvrdila, že se jí poškodil pevný disk, na kterém byla zpráva uložena. Poškození pevného disku s ohledem na kontext celé věci však považoval okresní soud za nevěrohodné (body 29 a 35 rozsudku okresního soudu). Ze zápisů v realizačním deníku vůle stran zúžit rozsah smlouvy nijak neplyne, naopak postup stěžovatelky až do počátku roku 2018 naznačoval, že k žádné úpravě rozsahu díla nedošlo (pro shrnutí celé věci po skutkové stránce srov. bod 11 rozsudku krajského soudu, včetně zodpovězení námitky, že dle stěžovatelky vedlejší účastník mařil dokončení díla).
10. Závěr Nejvyššího soudu o nepřípustnosti dovolání je ústavně souladný. Stěžovatelka v dovolání (podobně jako nyní v ústavní stížnosti) namítala nesprávné právní posouzení, to však spojuje se skutkovým stavem, který se před obecnými soudy neprokázal. Nejvyššímu soudu zásadně nepřísluší přezkoumávat skutkový stav [shodně stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017 sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 (ST 45/87 SbNU 905; 460/2017 Sb.), bod 54].
11. Stěžovatelka taktéž tvrdí, že se v dovolání argumentačně neodchýlila od tvrzení uváděných před nižšími soudy. K tomu Ústavní soud uvádí, že nic takového Nejvyšší soud netvrdí, stěžovatelka tedy polemizuje s něčím, co v usnesení Nejvyššího soudu uvedeno není.
12. Ústavní soud nezjistil žádné porušení základních práv či svobod stěžovatelky. Ústavní stížnost je proto návrhem zjevně neopodstatněným, který Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 13. března 2024
Josef Fiala v. r. předseda senátu