Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Zdeňkem Kühnem o ústavní stížnosti stěžovatele Dr. Serge Boldyreffa, J.D., Ph.D., LL.M, LL.B., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. ledna 2025 č. j. 3 As 265/2024-31, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel podal 10. 2. 2025 ústavní stížnost proti rozsudku označenému v záhlaví. Ústavní stížnost nebyla sepsána ani podána advokátem. Ústavní soud proto dne 11. 2. 2025 vyzval stěžovatele, aby tyto vady odstranil a nechal se zastoupit advokátem, který by ústavní stížnost rovněž sepsal a podal. Taktéž stěžovatele upozornil, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nedovoluje, aby Ústavní soud stěžovateli našel a ustanovil advokáta. Konečně stěžovatele upozornil, že pokud si nemůže zajistit poskytování právních služeb sám, může mu Česká advokátní komora na základě včasné žádosti a po splnění podmínek pro přiznání práva na poskytnutí právní služby ustanovit advokáta. K nápravě vad Ústavní soud stanovil lhůtu 30 dnů od doručení této výzvy (výzva doručena dne 16. 2. 2025) a poučil stěžovatele, že v případě neodstranění vad Ústavní soud ústavní stížnost odmítne.
2. Na tuto výzvu stěžovatel reagoval tak, že zopakoval svůj požadavek vyjádřený v jím sepsané ústavní stížnosti, aby mu Ústavní soud ustanovil advokáta "za účelem procesního zastoupení", nikoli za účelem sepsání ústavní stížnosti. Dále stěžovatel polemizoval s povinností právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem.
3. Ústavní soud stěžovatele znovu nevyzval k odstranění vad, neboť ho srozumitelně poučil, kým musí být zastoupen, jakým způsobem je možné požádat o právní zastoupení a jaké právní následky jsou spojeny s neodstraněním vad. Ani po marném uplynutí lhůty (posledním dnem lhůty bylo úterý 18. 3. 2025) stěžovatel vady podání nenapravil.
4. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že co se týče žádosti stěžovatele o ustanovení advokáta přímo Ústavním soudem, stačí odkázat na to, že Ústavní soud stojí mimo organizaci obecných soudů, čímž je také dána jen omezená podpůrnost procesních norem platných pro obecné soudy. Argumenty stěžovatele tudíž v tomto směru nejsou na místě [srov. shodně již usnesení ze dne 17. 3. 1998 sp. zn. III. ÚS 296/97
(U 20/10 SbNU 409)].
5. Stěžovatelem navrhovaný postup je nepřijatelný ostatně již jen proto, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem má zajistit, aby k Ústavnímu soudu byla podávána podání dosahující alespoň určité kvalitativní úrovně. Pokud by advokát za stěžovatele pouze formálně podal stěžovatelem sepsanou ústavní stížnost, šlo by o kárné provinění [srov. usnesení ze dne 24. 10. 2006 sp. zn. II. ÚS 632/06
(U 12/43 SbNU 639)].
6. Soudce zpravodaj proto návrh odmítl [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. března 2025
Zdeněk Kühn v. r. soudce zpravodaj