Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v neveřejném jednání soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou ve věci ústavní stížnosti navrhovatele S. M., bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. srpna 2005, sp. zn. IV. ÚS 153/05 , takto:
Návrh se odmítá.
Dne 10. srpna 2005 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatele, kterým brojil proti rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 1. srpna 2005, sp. zn. IV. ÚS 153/05
. Namítal, že v jeho věci soud rozhodl neveřejně bez nařízení jednání. Rovněž napadl skutečnost, že neobdržel rozhodnutí, když advokát není účastníkem v řízení.
V popsaném postupu Ústavního soudu shledal porušení svých základních práv, zaručených v čl. 3, 4, 10, 83 a 96 odst. 1 a 2 Ústavy ČR, a v čl. 1, 3 odst. 3, v čl. 36 odst. 2, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Rovněž měla být porušena ustanovení §§ 44 odst. 1, 45 odst. 1 a 60 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"), a ustanovení § 83 o.s.ř. Proto požadoval, aby v jeho věci byla sjednána náprava.
Při zkoumání podmínek, stanovených pro řízení před Ústavním soudem, Ústavní soud zjistil, že stěžovatel není řádně zastoupen, jak to vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona. S ohledem na dále uvedené se ovšem jevilo nadbytečným vyzývat jej k odstranění této vady, neboť ani to by konečné rozhodnutí ve věci nemohlo ovlivnit.
Ustanovení § 43 odst. 3 zákona výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo jednak poučení v souladu s uvedeným ustanovením a jednak i řádné odůvodnění, v němž byl navrhovatel zejména informován, že řízení před Ústavním soudem je koncipováno jako jednoinstanční. Ústavní soud nepovažuje za rozhodující, že stěžovatel své podání označuje jako stížnost na porušení zákona, a snaží se je tak vyjmout z aplikace citovaného ustanovení. Předmětné podání je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho nápravy.
Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout.
Pro úplnost Ústavní soud uvádí, že zastoupení je nezbytným předpokladem řízení před Ústavním soudem (§ 30 odst. 1 zákona), v souladu s ustanovením § 63 zákona se v řízení u Ústavního soudu přiměřeně použije občanský soudní řád. Podle ustanovení § 45c o.s.ř. se doručuje písemnost jen zástupci s procesní plnou mocí, nestanoví-li zákon jinak.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 22. srpna 2005
Vlasta Formánková soudkyně zpravodajka