Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném předsedy Josefa Fialy a soudců Milana Hulmáka a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatele Josefa Krejčíka, zastoupeného Mgr. Petrou Severovou, advokátkou, sídlem 5. května 163, Sokolov, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. prosince 2023 č. j. 7 As 183/2023-41, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Stěžovatel požaduje zrušit v záhlaví označený rozsudek, a to pro porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.
2. Z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí plyne následující. Stěžovatel chtěl v jiné věci (vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání) podat kasační stížnost, k tomu však potřeboval advokáta. Obrátil se proto na vedlejší účastnici, po které požadoval, aby mu pro řízení o kasační stížnosti určila advokáta. Vedlejší účastnice žádosti nevyhověla, neboť stěžovatel nesplnil žádnou zákonnou podmínku, tj. nedoložil, že nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle zvláštních právních předpisů, že oslovil alespoň dva advokáty a ti ho odmítli; neprokázal ani své příjmové a majetkové poměry (§ 18 odst. 2, § 18c odst. 3 a 4 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Stěžovatel proti tomuto rozhodnutí podal žalobu, kterou Městský soud v Praze zamítl. Kasační stížnost pak zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem napadeným ústavní stížností.
3. V ústavní stížnosti stěžovatel nesouhlasí se závěrem, že nesplnil podmínky k určení advokáta podle zákona o advokacii. Stěžovatel je laikem, mělo se mu dostat větší pomoci. Vedlejší účastnice jej však nijak nepoučila ani ho k ničemu nevyzvala. První podmínku splnit nemohl, protože mu nikdo neřekl, že se musel neúspěšně domáhat ustanovení advokáta soudem. Druhou podmínku splnil, protože zákon výslovně nevyžaduje doložení listin o předchozí komunikaci s oslovenými advokáty. Třetí podmínku splnil už jen tím, že jej Úřad práce eviduje jako nezaměstnaného.
4. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněným stěžovatelem. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatel je řádně zastoupena (§ 29 až § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu). Vyčerpal též všechny zákonné procesní prostředky k ochraně svých práv (§ 75 odst. 1 téhož zákona). Ústavní stížnost je tedy přípustná.
5. Ústavní soud připomíná, že zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti správních soudů. Není vrcholem jejich soustavy, ale zvláštním soudním orgánem ochrany ústavnosti (srov. čl. 83, čl. 90 až 92 Ústavy). Nepřísluší mu přehodnocovat skutkové a právní závěry správních soudů, nejde-li o otázky ústavněprávního významu. Ústavní soud zasahuje do výkladu podústavního práva v oblasti veřejné správy jen tehdy, pokud aplikace práva v daném konkrétním případě byla neústavní [srov. již nález ze dne 25. 11. 2003 sp. zn. I. ÚS 504/03
(N 138/31 SbNU 227) a na něj navazující judikaturu]. O takovou situaci však v posuzované věci nejde.
6. Každý má právo na právní pomoc (čl. 37 odst. 2 Listiny). Proto i ten, kdo si kvůli tíživé finanční situaci nemůže dovolit služby advokáta, má právo, aby mu stát advokáta bezplatně zajistil. To ale neznamená, že se tak má dít bez dalšího. Tohoto práva se lze dovolávat, pokud jsou splněny určité podmínky [srov. nález ze dne 21. 3. 2017 sp. zn. IV. ÚS 682/16
(N 46/84 SbNU 541), bod 22].
7. Není pravda, že se stěžovateli mělo dostat ještě nějaké další asistence. Vedlejší účastnice totiž v reakci na žádost informovala stěžovatele o zákonných podmínkách pro určení advokáta, současně mu zaslala formulář, na němž musí být žádost podána (bod 8 napadeného rozsudku). Stěžovatel nesplnil žádnou ze zákonných podmínek, byť je musel splnit všechny. Přislíbil sice dodat další podklady k prokázání nemajetnosti, na to však vedlejší účastnice čekat nemusela, neboť již ze samotného formuláře bylo jasné, že žádost nebude úspěšná. I kdyby stěžovatel dodatečně doložil svoji tíživou životní situaci, a tedy splnil třetí zákonnou podmínku, stále by zbývalo splnit první dvě podmínky. Již z formuláře plynulo, že se stěžovatel neobrátil na jiné advokáty (body 8 a 18 tamtéž).
8. Ústavní soud nezjistil porušení žádného stěžovatelova ústavně zaručeného práva. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 26. června 2024
Josef Fiala v. r. předseda senátu