1. Ing. L. M.,
2. J. H.,
3. Mgr. P. D.,
4. J. N.,
5. Ing. M. D.,
6. Ing. L. J.,
7. H. K.,
8. Ing. J. N., CSc.,
9. Ing. E. J.,
10. K. G.,
11. A. H.,
12. M. F.,
13. MUDr. I. A.,
14. Ing. J. B., 15. všech zastoupených JUDr. V.V., advokátem, směřující proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 18. června 2003, sp. zn. 13 Co 71/2003, ve spojení s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 7. listopadu 2002, sp. zn. 13 C 211/98, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Dne 3. října 2003 obdržel Ústavní soud ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), podání označené jako ústavní stížnost, kterou se stěžovatelé dožadovali zrušení rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvého stupně jímž byla jejich žaloba zamítnuta.
Při shromaždování podkladů k rozhodnutí byl vyzván Obvodní soud pro Prahu 1 k zaslání spisu vedeného pod sp. zn. 13 C 211/98. Dne 10. listopadu 2003 byl tento spis Ústavnímu soudu doručen a z něj bylo zjištěno, že současně s podáním ústavní stížnosti všichni stěžovatelé podali prostřednictvím soudu prvého stupně i dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99 přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení. Uvedené závěry pléna byly 3. února 2003 publikovány jako sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.
S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatelé podali souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona a jako takovou ji odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 14. listopadu 2003
JUDr. Pavel Varvařovský
Soudce zpravodaj