Ústavní soud Usnesení ústavní

IV.ÚS 538/06

ze dne 2006-10-09
ECLI:CZ:US:2006:4.US.538.06.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 9. října 2006 v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudce Jana Musila a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti JUDr. Jana Grosama, soudního exekutora, Exekutorský úřad Praha 6, Čistovická 11, zastoupeného Mgr. Janem Dajbychem, advokátem, Advokátní kancelář v Praze 6, Tychonova 3/44, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28.4.2006, č.j. 31 Co 177/2006-28, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Stěžovatel se ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 16.8.2006 domáhá zrušení shora uvedeného rozhodnutí, neboť má za to, že jím byla porušena jeho základní práva a svobody plynoucí z čl. 95 odst. 1 Ústavy a čl. 1, čl. 9 odst. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.

Obsah ústavní stížností napadeného rozhodnutí, jakož i průběh řízení před soudy obou instancí, které jeho vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžované rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovateli i účastníku řízení známy.

Stěžovatel shledává neústavnost napadeného rozhodnutí v tom, že dle jeho názoru mechanicky aplikuje ustanovení § 271 o.s.ř. a z tohoto důvodu nebyly shledány podmínky pro použití ustanovení § 89 exekučního řádu. Stěžovatel namítá, že v případě, kdy dochází k zastavení exekuce pro nedostatek majetku rozhodnutím soudu, kterým je uložena povinnost k úhradě nákladů exekuce povinnému, nese náklady exekuce fakticky exekutor. Stěžovatel prezentuje svůj výklad ustanovení § 89 exekučního řádu a nutnost jeho užití právě v jeho případě. Ústavní soud, po zhodnocení skutkové a právní stránky věci, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Dne 12.9.2006 bylo dle ustanovení § 23 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přijato stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.23/06, dostupné na www.judikatura.cz, ve kterém je uvedeno:

"Není porušením čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jestliže obecný soud při rozhodování o nákladech exekuce v případě, že je exekuce zastavena pro nedostatek majetku na straně povinného a na straně oprávněného nelze shledat procesní zavinění za zastavení exekuce (při respektování požadavku náležité opatrnosti a uvážlivosti), přizná exekutorovi náhradu nákladů řízení vůči povinnému." Vzhledem k tomu, že se na projednávaný případ stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st.23/06 plně vztahuje, lze na jeho odůvodnění odkázat. Z výše uvedeného důvodu Ústavní soud stěžovatelovu ústavní stížnost odmítl dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení : Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 9. října 2006

Miloslav Výborný, v. r. předseda senátu