Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 30. 9. 2005 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky E. B., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2004, č. j. 30 Co 436/2004-328, a usnesení Okresního soudu v Nymburce ze dne 8. 6. 2004, č. j. E 55/99-274, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavnímu soudu byl dne 29. 8. 2005 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, jimiž byl zamítnut její návrh na zastavení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.
Ústavní soud v prvé řadě zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda splňuje veškeré formální i obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost byla podána opožděně. Zákon o Ústavním soudu v § 72 odst. 3 stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. V tomto případě bylo takovým rozhodnutím usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29.
11. 2004, č. j. 30 Co 436/2004-328. Toto usnesení bylo právnímu zástupci stěžovatelky, JUDr. Ing. Janu Matysovi, doručeno dne 28. 1. 2005, posledním dnem lhůty k podání ústavní stížnosti tak bylo úterý 29. 3. 2005. Stěžovatelka předala svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až dne 26. 8. 2005, tedy zjevně po uplynutí lhůty stanovené za tímto účelem zákonem o Ústavním soudu, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu. S ohledem na výše uvedené již Ústavní soud nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad podání spočívajících zejména v absenci právního zastoupení.
Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. 9. 2005
Michaela Židlická soudce zpravodaj