Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti O.V., zastoupené JUDr. P.Š., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2000, č.j. 17 Co 435/2000-130 a usnesení Okresního soudu Pardubice ze dne 21. 12. 1999, č.j. D 437/98-105 a ze dne 6. 6. 2000, č.j. D 437/98-116, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2001 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2000, č.j. 17 Co 435/2000-130 a usnesení Okresního soudu Pardubice ze dne 21. 12. 1999, č.j. D 437/98-105 a ze dne 6. 6. 2000, č.j. D 437/98-116, jimiž bylo pravomocně zastaveno řízení o dodatečném projednání dědictví po zůstavitelce B.K., a to s odůvodněním, že v dědickém řízení nebylo prokázáno, že zůstavitelka vlastnila ke dni úmrtí majetek uvedený v návrhu O.V. (stěžovatelky).
Stěžovatelka tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo vlastnit majetek a právo dědit, zakotvené v čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a právo na majetek podle čl. 1 Protokolu 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolu 11. Nesouhlasí s právními názory obecných soudů, že zrušením rozsudků podle zák.č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, obsahujících výrok o propadnutí majetku, nedošlo automaticky k obnově vlastnictví. Uvedla, že napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2000 jí bylo doručeno 31. 10. 2001 (správně 31. 10. 2000) a tudíž lhůta k podání ústavní stížnosti již uplynula. Má však za to, že její věc přesahuje její vlastní zájmy, přičemž i S., eviduje mnoho dalších takových nebo obdobných případů, a tedy jsou naplněny podmínky ust. § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu Pardubice, sp. zn. D 437/98, a po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je podána evidentně po lhůtě stanovené pro její podání, což ostatně konstatovala již sama stěžovatelka ve své stížnosti. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení (§ 75 odst. 1 zákona).
V daném případě bylo napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 10. 2000, č.j. 17 Co 435/2000-130, stěžovatelce doručeno 31. 10. 2000, a tímto dnem započala běžet zákonná šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti. Stížnost však byla podána osobně dne 30. 10. 2001, tudíž evidentně po uplynutí stanovené lhůty. Šedesátidenní lhůta obsažená v ust. § 72 odst. 2 zákona je nepřekročitelná, její marné uplynutí zákon neumožňuje jakkoliv zhojit, a tímto zákonem je Ústavní soud vázán (čl.
88 odst. 1 a 2 Ústavy České republiky).
Ústavní soud nesdílí názor stěžovatelky, že stížnost svým významem podstatně přesahuje její vlastní zájmy, neboť se ve své judikatuře zabýval řadou obdobných případů, jak ostatně vyplývá i z odůvodnění napadených rozhodnutí obecných soudů. Zejména však je nucen upozornit v této souvislosti, že skutečnost, že věc svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatele, nemůže být v žádném případě důvodem pro prominutí zmeškání lhůty k podání ústavní stížnosti, ale pouze pro prominutí toho, že nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práv, které zákon poskytuje (tedy např. nebylo podáno odvolání či dovolání, správní žaloba apod. - viz § 75 odst. 2 písm. a) zákona). S ohledem na výše uvedené Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl jako návrh podaný opožděně.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 7. ledna 2002
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj