Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti B. H., proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. 14 Co 855/99 a usnesení Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 24. 6. 1999, č.j. 6 C 158/98-81, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavnímu soudu bylo dne 20. 12. 1999 doručeno podání označené jako "Návrh na zahájení řízení", směřující proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 9. 1999, sp. zn. 14 Co 855/99 a usnesení Okresního soudu Plzeň - jih ze dne 24. 6. 1999, č.j. 6 C 158/98-81.
Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), byl stěžovatel přípisem ze dne 12. 1. 2000 (doručení vykázáno dne 19. 1. 2000) poučen o způsobu a podmínkách pro řízení před Ústavním soudem, a zejména upozorněn na povinnost právního zastoupení. K odstranění vad návrhu, tj. k zaslání plné moci a advokátem sepsaného návrhu v potřebném počtu vyhotovení, mu byla stanovena lhůta do 10. 2. 2000. Na základě žádosti ze dne 10. 2. 2000 byla stěžovateli sdělením ze dne 17. 2. 2000 (doručení vykázáno 22. 2. 2000) prodloužena lhůta k odstranění vad návrhu do 10. 3. 2000. Další žádostí formou faxové zprávy ze dne 10. 3. 2000 stěžovatel požádal "o prodloužení lhůty o pár dnů, protože pověřený advokát se ještě po nemoci nezotavil, aby mohl pracovat".
S ohledem na skutečnost, že stěžovateli již byla poskytnuta dodatečně dlouhá lhůta pro odstranění vad podání, Ústavní soud v dané situaci neshledává opodstatněným další její prodlužování a je tudíž nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené. Proto mu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. března 2000
JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj