Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu M.Ž., proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě, sp.zn. 3 T 52/98, takto: Návrh se odmítá.
Navrhovatelka se svým podáním označeným jako stížnost, doručeným dne 6.12.2001, obrátila na Ústavní soud "jako občanský zástupce" se žádostí o přezkoumání spisového materiálu v trestní věci R.Ž. vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp.zn. 3T 52/98. Ústavní soud je povinen nejprve zkoumat, zda jsou dány podmínky řízení, za kterých je oprávněn ve věci jednat.
Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost dle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Navrhovatelka předložila Ústavnímu soudu stížnost nikoli ve své vlastní věci, nýbrž ve věci týkající se R.Ž. K podání ústavní stížnosti tedy není podle citovaného zákonného ustanovení oprávněna, neboť její základní práva či svobody nebyly napadeným rozsudkem nijak dotčeny. Zákon č. 182/1993 Sb., neumožňuje podat ústavní stížnost za někoho jiného nebo jménem někoho jiného.
Vzhledem k tomu, že v daném případě se jedná o vadu návrhu, kterou nelze odstranit, soudci zpravodaji nezbylo než návrh odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 17. ledna 2002
JUDr. Miloš Holeček soudce Ústavního soudu