Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické v právní věci stěžovatele S. K., právně zastoupeného advokátem JUDr. Vilémem Peřinou, Brněnská 4, Ústí nad Labem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. 9 To 117/2008 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 8. 9. 2008 sp. zn. 54 Nt 2/2008, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
Stěžovatel ve svém návrhu vytýká obecným soudům především tu skutečnost, že v jeho věci nepovolily obnovu řízení poté, co se objevil nový důkaz. V rámci obnovy řízení je vždy třeba vyjít z toho, že ne každá nová skutečnost může mít natolik zásadní dopad na již skončený případ, aby jí bylo možno odůvodnit obnovu řízení. V předmětném případě by touto novou skutečností měl být rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, sp. zn. 53 T 12/2002, kterým byl soudní znalec zproštěn obžaloby. Z hlediska kautel spravedlivého procesu je dle Ústavního soudu podstatné, že se soudy touto skutečností zabývaly a své závěry také řádně odůvodnily. V odůvodnění rozhodnutí se soudy dostatečně zabývaly vztahem spáchaného trestného činu a nově navrženého důkazu, přičemž dospěly k závěru, že tento nový důkaz nehraje ve věci zásadní roli. Přehodnocovat tyto závěry pak Ústavnímu soudu v zásadě nepřísluší, neboť se v podstatě jedná o otázku hodnocení důkazů.
Podle ustálené judikatury Ústavního soudu by k porušení daného základního práva došlo tehdy, pokud by byla komukoli v rozporu s ním upřena možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu, popř. pokud by soud odmítl jednat a rozhodovat o podaném návrhu, event. pokud by zůstal v řízení bez zákonného důvodu nečinný (srov. I. ÚS 2/93 , Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - sv. 1, C. H. Beck 1994, str. 273). Nic takového však Ústavní soud v tomto případě nezjistil.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud konstatuje, že neshledal existenci zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, proto mu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. dubna 2009
Vlasta Formánková předsedkyně senátu