Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele J. G., právně zastoupeného advokátkou Mgr. Evou Lotterovou, Havlíčkova 12, Český Těšín, proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 22. 2. 2006, sp. zn. 12 C 225/2005, a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 9. 2006, sp. zn. 11 Co 389/2006, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Výše uvedenými rozsudky mělo dojít k zásahu do základních práv stěžovatele, jež jsou mu garantována čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stejně tak mělo dojít k porušení článku 90 Ústavy ČR.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
sp. zn. III. ÚS 23/93 , publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 1, nález č. 5, str. 41). Co se týče námitky neprovedených důkazů, tak z vyžádaného soudního spisu vyplývá, že stěžovatel navrhoval vyslechnutí toliko svědka J. V., čemuž nalézací soud vyhověl a v odůvodnění svého rozhodnutí se s jeho výpovědí řádně vypořádal. Z protokolů o ústním jednání je zřejmé, že stěžovatel byl před ukončením jednání dotázán na další návrhy k doplnění dokazování, přičemž svého práva nevyužil. Z odůvodnění obecných soudů vyplývá, jakými úvahami byly vedeny při hodnocení provedených důkazů, k jakým závěrům dospěly a prakticky jim není čeho vytknout.
Z těchto důvodů byl Ústavní soud nucen podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. února 2007
Miloslav Výborný předseda senátu