Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti I. A., zastoupeného JUDr. V. F., advokátem, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. prosince 2002, sp. zn. 3 To 184/2002, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 13. září 2002, sp. zn. 2 T 21/2001, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Dne 6. února 2003 obdržel Ústavní soud ve lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení usnesení odvolacího soudu jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a odvolání jeho spoluobžalovaného do rozsudku soudu prvého stupně, kterým byl pro pokus trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů, dle ustanovení § 187 odst. 1 a 2 lit. a) trestního zákona, ve znění pozdějších předpisů, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání sedmi roků. V ústavní stížnosti bylo rovněž uvedeno, že ve věci bylo dne 20. ledna 2003 podáno dovolání k Nejvyššímu soudu ČR.
Plénum Ústavního soudu s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99 přijalo závěr, že v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení. Uvedené závěry pléna byly 3. února 2003 publikovány jako sdělení Ústavního soudu pod č. 32/2003 Sb.
S ohledem na tento závěr a na skutečnost, že stěžovatel podal souběžně s ústavní stížností i dovolání, je ústavní stížnost podána předčasně, a proto ji Ústavní soud posoudil jako podání nepřípustné ve smyslu ustanovení § 75 odst. 1 zákona a jako takovou ji odmítl dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. e) zákona, aniž by vyzval stěžovatele k odstranění vad podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 19. února 2003 JUDr. Pavel Varvařovský
Soudce zpravodaj