Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti MUDr. J. M.-N., zastoupené JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem Advokátní kanceláře v Praze, Mansfeldova 792/3, P.O.Box 41, proti dopisu JUDr. Vladimíra Stiboříka, předsedy senátu Vrchního soudu v Praze, sp. zn. 1 Nt 4/2006, ze dne 25. 1. 2006, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í:
Stěžovatelka je pozůstalou dcerou po zemřelém prof. A. N., který byl rozsudkem Mimořádného lidového soudu v Klatovech, sp. zn. Ls 267/46, ze dne 12. 9. 1946, uznán vinným zločinem udavačství podle § 11 Dekretu prezidenta republiky č. 16/1945 Sb. a odsouzen k trestu pěti let žaláře. Dne 24. 1. 1949 požádal prof. A. N. o obnovu trestního řízení, tento návrh však byl usnesením Okresního soudu v Klatovech ze dne 18. 7. 1949 zamítnut. Stížnost pro porušení zákona podaná 18. 11. 2003 ministrem spravedlnosti Karlem Čermákem proti tomuto zamítavému rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech byla usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.
2. 2004, sp. zn. 4 Tz 207/2003, rovněž zamítnuta. Stěžovatelka proto podala dne 29. 12. 2005 proti rozsudku Mimořádného lidového soudu v Klatovech, sp. zn. Ls 267/46, ze dne 12. 9. 1946, odvolání adresované Vrchnímu soudu v Praze. K jejímu odvolání však Vrchní soud v Praze napadeným dopisem ze dne 25. 1. 2006, sp. zn. 1 Nt 4/2006, sdělil, že jí její přípis ze dne 29. 12. 2005 vrací s tím, že Vrchní soud v Praze není věcně, místně ani funkčně příslušným k projednání jeho obsahu, a že ze stejných důvodů neshledal ani možnost postoupení věci žádnému z existujících soudů soudní soustavy České republiky.
Ústavnímu soudu přináleží v soustavě soudů zvláštní postavení soudního orgánu ochrany ústavnosti. Není součástí soustavy obecných soudů a není jejím vrcholem. Podle pravomocí a kompetencí Ústavního soudu se jeho rozhodovací činnost nepřekrývá s jurisdikcí obecných soudů a Ústavní soud nemůže provádět nad jejich činností přezkumný dohled.
Z podání adresovaného Ústavnímu soudu je podle jeho obsahu zřejmé, že toto podání nesplňuje základní podmínky stanovené zejména v § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, pro podání ústavní stížnosti, a že tedy nejde o takový návrh, jímž by se vzhledem k zákonem stanovené pravomoci mohl Ústavní soud zabývat. Bez splnění uvedených zákonných podmínek nemůže Ústavní soud zahájit řízení o ústavní stížnosti a o ústavní stížnosti rozhodnout.
S ohledem na výše uvedené Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 18. dubna 2006
Michaela Židlická soudce zpravodaj