Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dne 19. září 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky STROMBOLI s. r. o., se sídlem Praha 2 - Nové Město, Malá Štěpánská 2032/6, zastoupené Mgr. Tomášem Gureckým, advokátem se sídlem v Ostravě, Josefa Skupy 1639/21, doručovací adresou Frýdlant nad Ostravicí, Elektrárenská 125, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 1. 2017 sp. zn. 20 Cdo 5494/2016, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 8. 2016 č. j. 10 Co 307/2016-172 a proti usnesení soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého, Exekutorský úřad Ostrava, ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151, za účasti 1. Nejvyššího soudu, 2. Krajského soudu v Ostravě a 3. soudního exekutora JUDr. Vlastimila Porostlého, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 7. 1. 2016 usnesením č. j. 069 EX 2361/14-102 (usnesení o příklepu) soudní exekutor exekutorského úřadu JUDr. Vlastimil Porostlý (dále jen "soudní exekutor") udělil příklep vydražiteli ALL-ECK s. r. o., se sídlem v Ostravě, 28. října 438/219, za nejvyšší podání 1 592 000 Kč, na vydraženou nemovitost, tj. parcelu č. X, ostatní plocha, v k. ú. Poruba a obci Ostrava.
Dne 23. 2. 2016 usnesením č. j. 069 EX 2361/14-151 (usnesení o předražku) soudní exekutor zrušil své usnesení o příklepu ze dne 7. 1. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-102 a rozhodl tak, že předražitel ALL-ECK s. r. o., nabývá předmětnou vydraženou nemovitost za cenu 3 300 000 Kč.
Proti usnesení ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151 podala podle § 336k odst. 1 písm. b) o. s. ř. odvolání též stěžovatelka s tvrzením, že byla zkrácena na svých právech tím, že jí nebylo umožněno se dražby zúčastnit s odůvodněním, že dražební jistotu složila opožděně a v rozporu s podmínkami dražební vyhlášky.
Dne 19. 8. 2016 usnesením č. j. 10 Co 307/2016-172 Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") odvolání stěžovatelky proti usnesení soudního exekutora ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151 odmítl s odůvodněním, že je nelze věcně projednat. Podle názoru odvolacího soudu stěžovatelka nezaplatila včas dražební jistotu, z toho důvodu v postavení dražitele nebyla, a tudíž ani nebyla osobou oprávněnou podat proti vydanému usnesení soudního exekutora odvolání podle § 336k odst. 1 písm. b) o. s. ř. Na uvedených závěrech nic nemění skutečnost, že stěžovatelka zaplatila dražební jistotu do termínu samotného dražebního jednání, avšak dle podmínek, stanovených dražební vyhláškou, se tak stalo opožděně.
Dne 2. 1. 2017 usnesením sp. zn. 20 Cdo 5494/2016 Nejvyšší soud (dále jen "dovolací soud") dovolání stěžovatelky proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 8. 2016 č. j. 10 Co 307/2016-172 odmítl (výrok I) a řízení o dovolání proti usnesení soudního exekutora ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151, zastavil (výrok II). Dovolání bylo odmítnuto s odůvodněním, že směřovalo proti usnesení odvolacího soudu, proti němuž byla přípustná žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř., a dovolání tak nebylo přípustné. Řízení o dovolání proti rozhodnutí soudního exekutora bylo zastaveno s odůvodněním, že rozhodnutí soudu prvního stupně (v daném případě soudního exekutora) úspěšně napadnout nelze, neboť opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je podle ustanovení § 201 o. s. ř. odvolání, pokud to zákon nevylučuje.
V části směřující proti usnesení soudního exekutora ze dne 23. 2. 2016 č. j. 069 EX 2361/14-151 a proti usnesení odvolacího soudu ze dne 19. 8. 2016 č. j. 10 Co 307/2016-172, je ústavní stížnost nepřípustná podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, tj. pro nevyčerpání všech procesních prostředků, které stěžovatelce zákon k ochraně jejího práva poskytuje, v daném případě pro nevyčerpání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. (na což poukázal již dovolací soud v odůvodnění svého usnesení ze dne 2. 1. 2017).
Důvody, pro které dovolací soud řízení o dovolání stěžovatelky zčásti odmítl a zčásti zastavil, jsou v jeho rozhodnutí dostatečně a zcela srozumitelně vyloženy, pročež Ústavní soud na tyto odkazuje, nemaje potřebu cokoli k nim dodávat. Žádné protiústavní deficity v rozhodnutí dovolacího soudu Ústavní soud neshledal.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost odmítl zčásti jako nepřípustnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e), a zčásti jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 19. září 2017
Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu Ústavního soudu