Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Romana Pařízka, zastoupeného Mgr. Stanislavem Kutnarem, advokátem, sídlem Pionýrská 495, Rožnov pod Radhoštěm, proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 15. prosince 2022 č. j. 58 Co 195/2022-9015 a rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 27. června 2022 č. j. 0 P 286/2016-8713, ve spojení s doplňujícím usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 15. června 2022 č. j. 0 P 286/2016-8728, za účasti Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně a Okresního soudu ve Zlíně, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
1. Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 6. 4. 2023, stěžovatel napadl v záhlaví uvedená rozhodnutí.
2. Ústavní soud předtím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího věcného projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
3. Ustanovení § 72 odst. 3 až 5 zákona o Ústavním soudu stanoví následující:
"(3) Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
(4) Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
(5) Jestliže zákon procesní prostředek k ochraně práva stěžovateli neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo."
4. Tyto lhůty jsou propadné a nelze je tedy ani prodloužit, ani prominout. Zjistí-li Ústavní soud nedodržení lhůty, ústavní stížnost bez jednání odmítne.
5. Ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené zákonem pro její podání.
6. Ústavní stížností napadené rozhodnutí ze dne 15. 12. 2022 bylo stěžovateli doručeno, jak si Ústavní soud ověřil dotazem na Krajský soud v Brně - pobočku ve Zlíně, dne 3. 2. 2023. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak končila v pondělí dne 3. 4. 2023. Naproti tomu ústavní stížnost byla podána elektronicky až dne 6. 4. 2023. Již z těchto dat je zřejmé, že předepsaná dvouměsíční lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena.
7. Pro úplnost Ústavní soud dodává, že podání ze dne 6. 4. 2023 bylo učiněno prostou e-mailovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu. I účinnost doručení ústavní stížnosti ke dni 6. 4. 2023 je tak otázkou. Ústavní soud se jí však nepovažoval za nutné blíže zabývat, když ani doručení k tomuto dni v každém případě k zachování lhůty k podání ústavní stížnosti nemůže postačovat.
8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost odmítl podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem pro jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. listopadu 2023
JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r. soudce zpravodaj