K okamžiku nabytí vlastnického práva přidělené půdy
Česká republika
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky
Ústavní soud rozhodl dne 28. dubna 1999 v senátě ve věci ústavní stížnosti města S. proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 11. 1998, čj. 18 Co 300/98-67, za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a vedlejšího účastníka LČR., s. p., za souhlasu účastníků bez ústního jednání, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 11. 1998, čj. 18 Co 300/98-67, se zrušuje.
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Krajského soudu v Plzni stěžovatel uvádí, že jakkoli se držby předmětného pozemku ujal již dne 1. 7. 1948, nevyvodil krajský soud z této skutečnosti žádné závěry, ale naopak ve svých závěrech vycházel z pouhé existence přídělové listiny vydané Národním pozemkovým fondem teprve v roce 1950. Tyto úvahy krajského soudu nemají oporu v platné právní úpravě a neodpovídají skutkovým okolnostem případu. Z uvedených důvodů domáhá se proto stěžovatel pro porušení čl. 90 Ústavy ČR ve spojení s čl. 11 odst. 1, jakož i čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), zrušení napadeného rozhodnutí.
Krajský soud v Plzni uvedl ve svém vyjádření ze dne 27. 3. 1999, že v řízení nebylo prokázáno, že by obec O., jako právní předchůdce stěžovatele, byla vlastníkem předmětné nemovitosti k 31. 12. 1949 a odkázal v této souvislosti na usnesení (nesprávně nález) Ústavního soudu ze dne 11. 8. 1998 ve věci sp. zn. I. ÚS 73/98-14.
LČR, s. p. ve svém vyjádření ze dne 14. 4. 1999 k, v projednávané věci relevantní, otázce konstatovaly celou řadu rozhodnutí a stanovisek jednoznačně vyjadřujících názor, že z hlediska aplikace ustanovení § 2 zákona č. 172/1991 Sb. je právně významným teprve den vydání přídělových listin, nikoli již předchozí faktické převzetí věci. Protože u obce Otročín byla přídělová listina vydána až 9. 3. 1950, nemohlo dojít ke splnění podmínek podle zákona č 172/1991 Sb. .
Z obsahu spisu 4 C 195/97 Okresního soudu v Tachově Ústavní soud zjistil, že podáním došlým tomuto soudu dne 18. 6. 1997 domáhal se s. p. LČR se určení práva hospodaření k předmětnému lesnímu pozemku v k. ú. O. obec S.. Okresní soud v Tachově rozsudkem ze dne 5. 1. 1998, čj. 4 C 195/97-30, žalobě vyhověl, a to mimo jiné z toho důvodu, že stěžovatel neprokázal vlastnictví k uvedenému pozemku k datu 31. 12. 1949. K odvolání stěžovatele proti rozsudku Okresního soudu v Tachově rozhodl Krajský soud v Plzni napadeným rozsudkem tak, že rozsudek soudu prvého stupně potvrdil.
V důvodech svého rozhodnutí uvedl krajský soud, že přídělové řízení bylo v projednávané věci dokončeno dle dekretu č. 28/1945 Sb., a to přídělovou listinou vydanou Ministerstvem zemědělství, Národním pozemkovým fondem, dne 9. 3. 1950. K oprávněné držbě předmětných nemovitostí mohlo tedy dojít až dnem vydání rozhodnutí o přídělu nemovitostí, a protože přídělová listina byla vydána dne 9. 3. 1950, nemohla být obec Otročín, jakožto právní předchůdce stěžovatele, vlastníkem předmětných nemovitostí ke dni 31.
12. 1949, tedy k datu rozhodnému pro přechod vlastnictví věcí z vlastnictví ČR do vlastnictví obcí. Podle ustanovení § 5 odst. 1 dekretu č. 28/1945 Sb., o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jiným slovanskými zemědělci, byl přídělce povinen ujmout se držby dne, stanoveného v rozhodnutí o přídělu. Vzhledem k odst. 2 citovaného ustanovení přidělená půda přecházela do vlastnictví přídělce dnem převzetí držby. Uvedené ustanovení, obsahující otázku přechodu vlastnictví přídělem, bylo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 2 Cdon 1163/96 aplikováno tak, že pojem "den přídělu" ve smyslu přídělové listiny je sice nutno chápat jako den stanovený v rozhodnutí o přídělu, kdy přídělce je podle § 5 odst. 1 dekretu povinen ujmout se držby, okamžik přechodu vlastnictví přídělem však určuje den, kdy se přídělce držby ujal (§ 5 odst. 2), který může být jiným (a to i dřívějším) dnem, než je "den přídělu".
Jak dále uvádí v důvodech svého rozhodnutí Nejvyšší soud, rozhodnutí o přídělu je nesporným titulem (právním důvodem) dekretem zakotveného přechodu vlastnictví na přídělce, od právního titulu přechodu vlastnictví se však liší způsob přechodu, založený vymezením skutečností, na jejichž základě dochází u osoby přídělce ke vzniku vlastnického práva, a které předurčují, v jakém okamžiku se tak stane. Přitom není zásadní překážky, aby den převzetí držby předcházel dni vydání rozhodnutí o přídělu, zejména byl-li jim stvrzován stav, který se v procesu formování návrhu přídělu již fakticky vytvořil.
K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ve věci sp. zn. III. ÚS 355/96 , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu ČR, svazek 9, roč. 1997 - III. díl, str. 139, v němž se konstatuje, že přidělená půda přechází do vlastnictví přídělce dnem převzetí do držby, což se v daném případě stalo 1. 6. 1947, ačkoli k vydání přídělové listiny Ministerstvem zemědělství došlo teprve dne 7. 12. 1950. K uvedenému Ústavní soud dodává, že důraz kladený v citovaných ustanoveních dekretu na stav držby reflektoval tehdy panující zásadu, že "půda patří těm, kteří na ní pracují", takže podmínkou a okamžikem nabytí vlastnictví bylo v tomto směru i při pozdějším vydání přídělové listiny skutečné převzetí držby přidělené půdy.
Ačkoli stěžovatel v řízení před obecnými soudy opětovně tvrdil, že se držby předmětného pozemku ujal již dříve a předložil i fotokopii potvrzení Okresního úřadu v Tachově ze dne 20. 4. 1949, osvědčující, že se tak stalo již dne 1. 7. 1948, krajský soud, vycházeje z odlišného právního názoru, totiž z názoru, že před vydáním rozhodnutí o přídělu šlo nejvýše o držbu bez právního důvodu, se otázkou ujmutí či převzetí držby vůbec nezabýval, stejně jako soud prvého stupně ji ponechal stranou skutkového zjištění, a tím odepřel stěžovateli právo na soudní ochranu ve smyslu čl.
36 odst. 1 Listiny.
Ústavní soud proto z uvedených důvodů ústavní stížnosti pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyhověl a napadené rozhodnutí podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona zrušil.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. V Brně dne 28. dubna 1999