Ústavní soud Usnesení ústavní

I.ÚS 116/07

ze dne 2007-04-25
ECLI:CZ:US:2007:1.US.116.07.1

Česká republika

USNESENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně o ústavní stížnosti L. P., zastoupeného JUDr. A. P., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14.11.2006, sp.zn. 16 Nc 407/2006, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podle názoru stěžovatele není možné očekávat u Okresního soudu Brno - venkov spravedlivý proces, neboť všichni soudci tohoto soudu jsou podjati. Stěžovatel proto navrhl, aby bylo napadené usnesení Krajského soudu v Brně zrušeno.

Z ústavní stížnosti vyplývá, že svým podáním směřuje proti tomu, aby spor, který je veden ve věci péče o stěžovatelovy nezletilé děti, rozhodovali soudci Okresního soudu Brno - venkov. V posuzované věci Okresní soud Brno - venkov rozhodoval jako soud věcně i místně příslušný. O námitce podjatosti rozhodoval věcně příslušný Krajský soud v Brně. Postupoval přitom v souladu s ust. § 14 a násl. o.s.ř. a rozhodnutí přesvědčivě a srozumitelně odůvodnil. Skutečnost, že je stěžovatel nespokojen s rozhodováním soudu v této i jiných věcech, zjevně nemůže být důvodem vyloučení soudců uvedeného soudu z projednávání jeho nynější věci a jejich podjatost nelze z obsahu spisu dovozovat. Právo na spravedlivý proces totiž není možné vykládat tak, že by bylo jednotlivci garantováno právo na rozhodnutí odpovídající právě jeho právnímu názoru, který je či může být odlišným od závěrů, které přijal obecný soud.

Pro úplnost lze dodat, že pokud se stěžovatel zmiňuje o ovlivňování soudce Mgr. L. a o nezákonnosti rozhodování JUDr. M., spočívá jeho stížnost v pouhém apodiktickém tvrzení, které nebylo nijak odůvodněné a specifikováno.

V předmětné věci dospěl Ústavní soud k závěru, že Krajský soud v Brně v posuzované věci postupoval v rámci daném příslušnými procesními předpisy. Aplikoval běžné právo ústavně konformním způsobem a nedopustil se svévolného jednání, které by mohlo způsobit porušení základního práva stěžovatele. Napadené rozhodnutí je jasné, logické, přesvědčivé a je tedy i z ústavněprávního hlediska plně přijatelné. Proto Ústavní soud uzavřel, že napadeným rozhodnutími k porušení stěžovatelových základních práv zjevně nedošlo.

Za tohoto stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. dubna 2007

Vojen Güttler v.r. předseda senátu