Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. J. K., zastoupeného advokátem Mgr. Z. P., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 1999, č.j.. 20 Cdo 205/99-52, t a k t o : Ústavní stížnost se o d m í t á.
O d ů v o d n ě n í :
Stěžovatel ústavní stížností ze dne 7. 4. 2000 brojí proti napadenému usnesení Nejvyššího soudu ČR, kterým bylo odmítnuto jako opožděné jeho dovolání proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 8. 1998, sp. zn. 11 Co 477/98. Stěžovatel tvrdí, že napadeným usnesením byla porušena jeho základní práva zaručená ust. čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a ust. čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy ČR.
Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Chebu, sp. zn. 9 Ca 72/96, z něhož zjistil, že dnem doručení napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovateli byl den 22. 12. 1999. Tento den platí (z důvodu naplnění podmínek tzv. náhradního doručení prostého dle § 46 odst. 2 o.s.ř.) za den doručení uvedeného usnesení, neboť zásilka s usnesením byla podle záznamu pošty Cheb 2 na doručence tento den uložena na poště s výzvou k jejímu vyzvednutí, protože stěžovatel nebyl při jejím doručení zastižen. Den uložení zásilky s napadeným usnesením na poště, tj. 22. 12. 1999 se pak podle ustanovení § 46 odst. 2 věty třetí občanského soudního řádu považuje za den jejího doručení.
Podle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákona k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), tj. v tomto případě dnem 22. 12. 1999. Její poslední den by tak připadl na sobotu 19. 2. 2000. Protože tento den není dnem pracovním, považuje se ve smyslu ust. § 63 citovaného zákona a ust. § 57 odst. 2 věta druhá o.s.ř. za poslední den lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. v tomto případě 21. 2. 2000. Ústavní stížnost však byla podána stěžovatelem k poštovní přepravě až dne 25. 2. 2000, takže lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla dodržena.
Proto soudce zpravodaj podle ust. § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 10. 8. 2000
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj