Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti P. N., zastoupeného Mgr. Richardem Frommerem, advokátem se sídlem Ostružnická 6, 772 00 Olomouc, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému soudcem Okresního soudu v Olomouci pod č. j. 0 Nt 7003/2016-4 ze dne 1. 2. 2016 a proti postupu policejního orgánu v souvislosti s jeho realizací, takto: Ústavní stížnost se odmítá.
Osůvodnění
Stěžovatel se domáhá zrušení v záhlaví označeného příkazu k domovní prohlídce, vydaného soudcem Okresního soudu v Olomouci, a naříká též postup policejního orgánu, k němuž mělo dojít v souvislosti s uskutečněním domovní prohlídky. Ústavní soud z obsahu napadeného rozhodnutí a tvrzení stěžovatele obsažených v ústavní stížnosti ovšem zjistil, že napadený příkaz k domovní prohlídce byl vydán dne 1. 2. 2016 a realizován následujícího dne, kdy byla příslušným policejním orgánem provedena samotná domovní prohlídka u stěžovatele, v jejímž rámci mu byl příkaz doručen a stěžovatel se s jeho obsahem seznámil.
Z uvedeného tedy plyne, že podal-li stěžovatel ústavní stížnost až dne 17. 4. 2018, učinil tak zjevně po uplynutí dvouměsíční lhůty od doručení předmětného příkazu. Tentýž závěr se pak uplatní i ve vztahu k námitkám stěžovatele ohledně porušení jeho základních práv ze strany policejního orgánu během samotného provádění domovní prohlídky, přičemž zde uplynula nejen dvouměsíční subjektivní lhůta stanovená v § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu k podání ústavní stížnosti proti zásahu orgánu veřejné moci, nýbrž i jednoroční objektivní lhůta k jejímu podání.
Pokud jde o výhrady stěžovatele směřující proti tvrzenému stále trvajícímu zajištění věcí, které policejní orgán během domovní prohlídky získal, Ústavní soud uvádí, že tato otázka nesouvisí s napadeným rozhodnutím, ale je v rámci úpravy trestního řádu řešena samostatně. Stěžovateli je v tomto ohledu k dispozici žádost o vrácení věcí dle § 78 odst. 7 trestního řádu, resp. žádost o zrušení (omezení) zajištění věci podle § 79f odst. 2 trestního řádu. Stěžovatel nedoložil, zda a kdy takovou žádost orgánům činným v trestním řízení adresoval a s jakým výsledkem. V tomto bodě je tak ústavní stížnost nepřípustná.
Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost zčásti dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh opožděně podaný, ve zbývající části ji odmítl dle § 43 odst. 1 písm. e) téhož zákona jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). V Brně dne 17. září 2018
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj