Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Baxou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. března 2024 č. j. 2 As 388/2023-28, za účasti Nejvyššího správního soudu, jak účastníka řízení, a Městského úřadu X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
1. Dne 15. 5. 2024 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti v záhlaví specifikovanému rozhodnutí.
2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
3. Z ústavní stížnosti vyplývá, že stěžovatelka si je vědoma, že podmínkou řízení o ústavní stížnosti je povinné zastoupení advokátem, a proto dne 29. 4. 2024 požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro řízení před Ústavním soudem. Zároveň Ústavní soud požádala o stanovení lhůty k odstranění vad povinného právního zastoupení do doby, než o její žádosti bude rozhodnuto.
4. Podle sdělení České advokátní komory ze dne 28. 6. 2024 bylo dne 30. 5. 2024 vydáno rozhodnutí č. j. 10.04-000012/24-002, kterým stěžovatelce nebyl určen advokát. Toto rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 5. 6. 2024.
5. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem; teprve poté, nepodaří-li se nedostatek podání odstranit, jsou vyvozeny vůči stěžovateli nepříznivé procesní důsledky v podobě odmítnutí ústavní stížnosti. V řízení o ústavní stížnosti však není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v řadě případů předchozích. Lze-li totiž vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že se na Ústavní soud nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
6. V nyní posuzovaném případě není pochyb o tom, že náležitého poučení o zákonných náležitostech ústavní stížnosti se stěžovatelce dostalo opakovaně již v řadě řízení. Byť stěžovatelka podala mnoho ústavních stížností trpících stejnou vadou a byla o této skutečnosti, jakož i o případných následcích neodstranění této vady, v minulosti opakovaně poučena (např. usnesení ze dne 30. 1. 2024
sp. zn. II. ÚS 3220/23
či usnesení ze dne 22. 2. 2024
sp. zn. II. ÚS 3054/23
) znovu podala návrh, aniž by byla zastoupena advokátem. V usnesení ze dne 9. 4. 2024
sp. zn. IV. ÚS 299/24
byla stěžovatelka výslovně poučena o tom, že pokud se bude i dále obracet na Ústavní soud bez zastoupení advokátem, bude možné podobné ústavní stížnosti bez dalšího poučování odmítnout.
7. Jelikož žádost stěžovatelky o určení advokáta k podání ústavní stížnosti nebyla u České advokátní komory úspěšná, je nutné uzavřít, že její návrh je znovu vadný (srov. podobně usnesení ze dne 30. 1. 2024
sp. zn. III. ÚS 3454/23
a usnesení ze dne 7. 4. 2024
sp. zn. I. ÚS 711/24
).
8. Pro neefektivnost dalšího poučování a stanovování dodatečných lhůt k odstranění vad návrhu soudce zpravodaj návrh odmítl na základě přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 31. července 2024
Josef Baxa v. r.
soudce zpravodaj