Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Františkem Duchoněm ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S. X. N., zastoupeného Mgr. U. S., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 12. 2003, čj. 6 To 728/2003 - 38, a proti usnesení Okresního soudu v Chomutově ze dne 21. 11. 2003, čj. 21 Nt 285/2003 - 11, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 9. 3. 2004 a doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 3. 2004, se S. X. N. (dále jen "stěžovatel") domáhal zrušení shora uvedených usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen "krajský soud") a Okresního soudu v Chomutově (dále jen "okresní soud") pro porušení čl. 2 odst. 2, čl. 8 odst. 2 a čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Napadeným usnesením krajský soud zamítl stížnost stěžovatele proti shora uvedenému usnesení okresního soudu, kterým byl stěžovatel vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. a) trestního řádu (dále jen "TrŘ").
Předtím než se Ústavní soud může zabývat materiální stránkou věci je povinen přezkoumat procesní náležitosti a předpoklady ústavní stížnosti. Pouze v případě, kdy návrh splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), může se jím zabývat také věcně.
Jedna ze základních procesních podmínek pro podání ústavní stížnosti je zakotvena v § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle kterého lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Zákonná lhůta 60 dnů je lhůtou procesně právní a její nedodržení nemůže Ústavní soud prominout ani prodloužit, neboť se jedná o lhůtu kogentní.
Posledním prostředkem k ochraně práva stěžovatele byla v projednávaném případě stížnost, o které rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 12. 12. 2003, čj. 6 To 728/2003 - 38, a kterou stěžovatel napadl ústavní stížností. Z dodejek pošty bylo zjištěno, že uvedené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 7. 1. 2004 a jeho obhájci dne 5. 1. 2004. Od data doručení tohoto usnesení stěžovateli je tedy nutno počítat šedesátidenní lhůtu pro podání ústavní stížnosti. Jelikož ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě až dne 9. 3. 2004 (viz razítko na doporučené listovní zásilce), jedná se o návrh podaný zjevně opožděně.
Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo než návrh stěžovatele, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání, podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. dubna 2004
JUDr. František Duchoň soudce Ústavního soudu